Karel Valter - malby, kresby a grafiky

Karel Valter se narodil 17. února 1909 na lineckém předměstí Českých Budějovic. Miloval hudbu, už jako chlapec hrával občas na varhany v kostele sv. Jana Nepomuckého. V letech 1924–1928 studoval kreslení a matematiku na Učitelském ústavu v Českých Budějovicích a pak učil na škole v Českých Velenicích (1928–1938), kde se seznámil se svou kolegyní a pozdější chotí Pavlou Mikuláškovou. Na této škole působil do r. 1930 i Josef Bartuška, který jej v roce 1931 přivedl do avantgardní jihočeské umělecké skupiny Linie. K všestranným aktivitám skupiny přispíval pak Valter jako malíř, grafik, kolážista i fotograf.
Po mnichovském diktátu se Valterovi z obsazeného pohraničí museli odstěhovat. Valter pak učil na škole v Mladé Vožici (1938–1940) a potom v Táboře (1940–1943, 1946–1959). V roce 1943 byl Valter za spolupráci s odbojem zatčen a vězněn v Táboře, Kladně a pak až do konce války v koncentračních táborech v Terezíně a Buchenwaldu.
Po návratu se profiloval jako výtvarník s velmi originálním viděním světa a vlastním názorem, což v padesátých i pozdějších letech nezřídka vedlo ke střetům s funkcionáři SČVU i politických struktur. Některé měly za následek „jen“ vyřazení jeho prací z výstavních projektů, jiné měly vážnější důsledky. Poté, co v letech 1966–1968 zastával funkci předsedy krajské organizace SČVU byl v prvních letech normalizace šikanován a z toho plynoucí vážné zdravotní problémy načas omezily jeho tvůrčí aktivity.
Valter ale přesto v sedmé, osmé a dokonce zčásti i v deváté dekádě svého života dokázal vytvořit velmi působivé malby, kresby a grafiky. Odborná kritika dnes jeho práce z předválečného období hodnotí jako naprosto ojedinělé v českém umění pro jejich směřování ke konstruktivní skladbě, do oblasti vizuální poezie a i surrealistické imaginace. V poválečné tvorbě patří k nejcharakterističtějšímu Valterovu přínosu zejména velmi osobitá krajinomalba.
Dílo Karla Valtera obdivovali návštěvníci 65 jeho samostatných a 140 kolektivních výstav doma i v zahraničí. Je zastoupeno v nejprestižnějších sbírkách v České republice (včetně Národní galerie) i mnoha dalších zemích.
Karel Valter zemřel 17. listopadu 2006 v Táboře.