Karel Štědrý / Battle of the year

Tu po celou dobu štědrého působení na výtvarné scéně určujíkonceptualizmus, abstrakce, minimalistické tendence a na druhé straně návraty k přírodě. hravostí se od 80. let stoupenci fluidního neoexpresionismu, jmenujme například štědrého vedoucího ateliéru z pražské umprum stanislava diviše, dostávají zpět do spárů podezření z podbízivosti. jestliže film a fotografie odebraly malbě ve dvacátém století patent na realistické zobrazení a epičnost vyprávění, v jednadvacátém to jsou zejména možnosti digitální manipulace a rychlost distribuce memů na sociálních sítích, které atakují kouzlo malířské zkratky a postmoderního morfingu odkazů. umělci od poloviny nultých let volně sdružovaní a procházející výtvarnými skupinami obr, clan a firma promítají do svého projevu další umělecké žánry, jako je hip-hop, rap, graffitinebo djing, kde nejde o vymýšlení originálních komponent, ale o co nejdynamičtější a nejautentičtější set, piece, break. karel štědrý reflektuje tyto subkultury se zapojením citací z dějin umění a předkládá návštěvníkovi svůj hravý breakdance v žánru expresivně-symbolistní malby. stavebních prvků štědrého tvorby najdeme nespočet. od okouzlení barvou francouzských fauvistů, naivní figurace ve folklorním zobrazování, černý humor v tradici české grotesky, po narušování notoricky známých tvarů a linií dekoru v případě re-make designových ikon, váz nebo skulptur inspirovaných stavebnicí merkur. nositelem emoce však není sentiment, ale souboj (battle) s pozadím logistiky statusu umělce ve společnosti toužící po ověřených sděleních. štědrý přes všechen jemu vlastní úsměv, pracovitost a zdánlivé přitakání uměleckému provozu inklinuje k hledání chyb, anomálií a vykloubených spojení. testuje porozumění širší veřejnosti, ať už posunutou skladbou barev, zhrouceným systémem linií nebo prolínáním odkazů k mainstreamu i subkulturám.