22.04.2022 - 05.06.2022Výtvarné umění
Josef Mladějovský vnímá vizuální tvorbu jako příležitost klást jiným způsobem polarizační otázky týkající se etiky a morálky.
Ve své tvorbě dlouhodobě hravým způsobem prověřuje vizuální kódy, jazykové systémy a narativy spojené se zobrazováním a šířením nejobecnějšího fenoménu lidské zkušenosti - pravdy. Rozkrývá vazby tezí (textové předobrazy, koncepty) na aplikované výtvarné formy, které vytvářejí typologické a topologické řady (dějiny umění). Táže se, co je, nebo co by mohlo být v umění „pravdivé“, a kudy tato „informace“ prochází. Ale také na to, jakou má tato „pravdivost“ platnost a trvanlivost v proměnách času. Jak se „pravda“ snáší s vývojovým konstruktem dějin a s konkrétními historickými situacemi a jejich zlomy. Neméně podnětný je pro autora vztah „pravdy“ a ideologie. Jejich vzájemný konflikt nachází ve zrychleném čase negací, které přinesly umělecké avantgardy počátku 20. století, zvláště pak sovětský konstruktivismus. Dříve autor zkoumal jejich „smysl pro konstruování“ - konstruktivitu - laboratorně oproštěnou od patosu revolučních ideí. Pracoval s ikonickou vrstvou avantgardní estetiky zbavené vazby na ideologii sociálního experimentu, ale prohloubené skrze experimenty v nových materiálech (např. molitan). Právě tato materiálově redefinovaná „apropriace“ sehrála důležitou roli v dalším autorově uměleckém vývoji.