Jiří David

Jeho díla, texty a komentáře se trefují do bolavých míst naší rychle se proměňující společnosti, jež však stále stojí na stejných animálních základech: strachu z nicoty, který přebíjíme touhou po moci a penězích umožňujících nám zapomenout. Pro generaci, která vstoupila na výtvarnou scénu v polovině 80. let prostřednictvím neoficiálních Konfrontací spolupořádaných Jiřím Davidem, byla hnacím motorem potřeba vymanit se z pravidel systému a konvencí normalizačního uměleckého provozu. David ve svých pracích reaguje na dobový obrat k legendám, mýtům a fantastické astroarcheologii. Tvoří rafinovaně primitivní výjevy připomínající dávné rituály a halucinogenní vize archetypálních prožitků, jež zůstávají v našem podvědomí a ovlivňují naše jednání (např. suché jehly a mezzotinty Dvojče, Bolest, Oběť, Svědkové svatby, vše 1985).