Jánuš Kubíček Akvarely a kvaše a Vlasta

K abstrakci (a to především k její muzikální, subjektivně romantické větvi) dospěl postupně v letech 1957-1964 skrze lásku k tradici a velmi rozsáhlou znalost výtvarné teorie i vlastního řemesla. Zastoupeny jsou zde jak realistické uhly, pastely a monotypy, na kterých autor zpodobnil v polovině padesátých let svou ženu Vlastu, tak abstraktní akvarely a kvaše z pozdějšího období let sedmdesátých.
Jánuš Kubíček se jeví jako solitérní autodidakt, který tvořil především pod vlivem rodinného prostředí (otec a strýc - sochaři Josef a Leoš Kubíčkovi, sestra Jarmila - historička umění, blízcí rodinní přátelé - V. Beneš, F. Foltýn, J. Král, R. Kremlička, J. Mahen, H. Masaryk, V. Nezval, A. a L. Procházkovi, V. Špála, J. Trampota a další).
Znalec a obdivovatel odkazu analytika českého kubismu Bohumila Kubišty zanechal rozsáhlé dílo, které bylo dosud představeno na sto čtrnácti samostatných a více než sto společných výstavách ve třinácti zemích (v Bulharsku, České republice, Estonsku, ve Francii, v Chorvatsku, Kuvajtu, Libanonu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, ve Slovenské republice, Spolkové republice Německo a ve Švédsku). Pětidílná monografie autora z let 1998-2008 dokumentuje i duchovní východiska celé jedné tvůrčí generace, která do české kultury vstoupila po roce 1945.