Jana Šárová – ENTER THE EYES

V dnešní době, která se vyznačuje všeobecným spěchem, vyzývají obrazy Jany Šárové k určitému zastavení a kontemplaci. K obrazu člověk přistoupí a je jen na něm či na ní, co u toho prožije. Jana říká, že pokud chceme obrazu porozumět, je potřeba se do něj ponořit jako do vody. K tomu, aby byl akt dívání se na obraz uskutečnitelný, je potřeba se na chvíli zastavit. Potom se ze svého středu podívat na obraz. Dívat se v klidu několik minut. Dát situaci čas a mentální prostor. Obraz po čase nabídne vstup do prostoru svého vnitřního světa, určitého systému, který obsahuje velmi osobní logiku. Obraz se pomalu rozezní jako určitý hudební námět nebo rytmus. Rytmus je jazyk a vice versa. Obrazy Jany Šárové pečlivě zaznamenávají její vnitřní svět, překládají její život do určitého imaginativního jazyka. Mnohdy tento jazyk funguje i naopak: Imaginární svět se v určité hloubce propisuje do imaginálních[1] vrstev skutečnosti a má schopnost predikovat nebo i formovat životní látku.