Jan Merta – Milý Honzo! aně a Jiřímu Ševčíkovým s láskou

Jde o soubor dvaceti šesti děl – obrazů a prací na papíře, přičemž většina pochází z posledního období. Společným jmenovatelem nové Mertovy tvorby je volné malířské téma, v jehož rámci se zde prezentují různorodé přístupy k malbě jako médiu. Ani v tomto případě se Merta nesnaží najít svůj vlastní malířský styl. To, co nalézá, jsou spíše způsoby vizuálního vyjádření a různorodé formy zobrazování, k nimž využívá čistě subjektivní představy a momentální prožitky. Subjektivitě a imaginaci je podrobena forma i obsah. Ať již jde o velkoformátové obrazy, malované místy třeba i koštětem, či étericky působící malby kávou, díla se stopami po přiznaných materiálech, jakými jsou například dřevěná deska vykukující z monumentální malby, rozbitá součástka ventilátoru, zdravotní náplasti, nebo plátno kopírující stopy po kávě s mlékem, kterou autor rozlil na podlahu ateliéru. Název výstavy si autor vypůjčil ze stejnojmenného textu teoretičky umění a kurátorky Jany Ševčíkové, který se objevil v katalogu Mertovy výstavy z roku 1998.