Jan Kovářík

Sám o nich mluví jako o „podhoubí“, narůstající buněčné hmotě. Používá všechny druhy moderních akrylátů a jejich derivací, aby jeho objekty co nejplynuleji expandovaly do prostoru. Jejich povrch však pokrývá zcela klasickou metodou – trpělivě tečkuje svá rozměrná díla štětečkem, aby iluze vibrujícího povrchu byla co nejdokonalejší. Jednou z výzev bude jako každoročně také vytvoření speciálního díla pro kašnu v průčelí zámku.