Jakub Janovský - Silicon Family

Jakub Janovský absolvoval Ateliér kresby Jitky Svobodové na pražské AVU v roce 2010, o rok dříve začal působit v ateliéru vysočanské Trafačky, kde pracoval až do jejího konce, roku 2014. Již před tím, v Jihlavě, však začal vytvářet pomíjivé kresby v opuštěných interiérech a exteriérech, svéráznou formu výtvarného vstupu do veřejného prostoru, nástěnné skicáky, které často obsahují motivy, které se následně objevují na malbách. Tyto dočasné vstupy, ve kterých autor pokračuje do současnosti, nejednou využívají reálný stav objektů, včetně opadaných či pobouraných zdí a omítek.

Již tehdy byly u Janovského časté motivy spojené s dětstvím, stejně jako s násilím a zvláštním sexuálním fetišismem. Jeho práce působí dojmem nedořečeného, nejsou za zdánlivou hranou zobrazitelného, ale o to více jsou za hranou emocionálního vnímání. Janovský nikdy nepracoval v hektolitry krve či s čistou pornografií, náznak je pro něj silnější než dořečená explicitní informace. Chmurné a úzkostné vize dětství jako první v českém prostředí výrazně představil Josef Bolf. Otevřel velké téma, které je dnes v současném umění zcela etablované a zabývá se jím celá řada autorů. Výhodou, ale i možným problémem témat spojených s dětstvím a dospíváním je jeho šíře a bohatost, která může vést až k sentimentální upovídanosti. Janovského vize jsou však lakonické, strohé, přímé, někdy až nepříjemně. Rodinné vztahy se v jeho obrazech stávají spíše utahujícími se pouty, manipulujícími a deformujícími jednotlivé individuality. Identita a osobitost se schovávají za maskami či v kápích, zasvěcující rituál může začít.

K výstavě byla vydána speciální stejnojmenná dvojjazyčná publikace, za grafický design děkujeme Anně Isse (www.imagery.cz), za fotografie patří velký dík Tomáši Raslovi, za tisk a trpělivost Martinu Loudovi z tiskarny Indigoprint.