Honza Zamojski: Teorie čtyř vajec

Po vaření a příčném krájením našeho exempláře uvidíme zmenšený model oběžné dráhy Země kolem Slunce. Oba systémy - kosmický a lidský - jsou uzavřené a komplementární, vitalita jedné z částí závisí na té druhé. Prostor mezi povrchem žloutku a skořápky je, v měřítku kosmickém, oblastí vlivu naší nejbližší hvězdy na naši planetu. V "Teorii čtyř vajec” je klíčovým elementem syntetický obraz poloviny vejce - uzavřený systém s jádrem a jej obklopující atmosférou. Cílem této teorie je popsat samostatný, ale z širší perspektivy také cyklický a stále znovu se opakující umělecký proces vytváření Díla. Dílo je klíčovým elementem umělecké Praxe. Teorie popsaná v tomto textu však může být zároveň rozebrána na ilustračním nákresu. Pokud bychom začali hledat analogie v našem běžném chápání, asi bychom se zeptali: Co bylo dříve, vejce nebo slepice?