heptameron | surrealismy a sen renesance

jak jej charakterizoval Jindřich Štyrský, aby sledovala proměnu vztahu od sebe vzdálených časových období, jež se ovlivňují jako trauma, ale i milá vzpomínka. Obě sledovaná období propojuje téma lásky, které během třiceti let první poloviny 20. století prošlo zásadním vývojem. Renesance se tak v českém surrealismu objevuje jako síla erotické lásky proměňující se v Revoluci. Karel Teige publikoval na jaře 1921 programovou stať Obrazy a předobrazy o novém umění nastupujícím po první světové válce. Jeho myšlenkou bylo ustanovit tvorbu, která buduje Arkádii nového socialistického světa. Reagoval tak na krach ideálů předválečných avantgard, které hodnotil jako pouhé povrchové krásy. Teige verbalizoval potřebu renesance, potřebu nového přenastavení člověka, umění i společnosti. Heptameron si tak klade za cíl citlivě uvažovat toto „surrealistické quattrocento“, které následovalo.