Helena Hankeová / Krajiny tam i tady

Vyrůstala ve výtvarnické rodině. Hodonínskému publiku je znám především její otec, sochař Radim Hanke, který 4 roky působil na hodonínské uměleckoprůmyslové škole. I když v jejích malbách bychom našli spíše ozvěny rukopisu její matky Aleny. Stejně tak jako oba rodiče studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti, kde za svou maturitní práci – knižní objekt s názvem Krajina – získává čestné uznání v celostátní soutěži Grafika roku. O tři roky později pak získává ocenění děkana Fakulty umění za mimořádnou úroveň bakalářské práce. Jedná se o soubor tří povídkových knih Oty Pavla. Knihy zpracovávala jako poctu tomuto skvělému českému spisovateli. Vytváří akvarelové ilustrace a celý design knižního souboru, ve kterém touží vyjádřit citlivou a dobrotivou povahu autora.
Na výstavě dále představujeme ukázky dalších realizací: krátkou komiksově zpracovanou povídku Nikolaje Vasilijeviče Gogola – Portrét, knihu Hlad od Knuta Hamsuna či autorský časopis Nelida – Naše lidové umění nebo Bretaňský skicář zaznamenávající dojmy z její studijní cesty po Francii. Hlavním těžištěm této drobné výstavy jsou však malby inspirované poezií Ledové hory, Chan-Šan. Budhistický mistr Chan-Šan psal své verše na bambusy, stromy a skály a na stěny venkovských stavení. Jen péčí osvíceného guvernéra místní prefektury se verše tohoto – na první pohled bláznivého žebráka – podařilo zachovat. Stejně jako Chan-Šanovi básně jsou i akvarely Heleny Hankeové úsporné, prosté. Využívá přirozených vlastností rozpíjení barvy do vlhkého podkladu k vyjádření kvality krajinných celků – lesů, skal, oblohy, čímž se odhaluje její bravurní zvládnutí této techniky. Členitá krajina, vysoké homole a strmá údolí horských masivů v prefektuře Tchaj-Čou vybízejí po staletí k pokornému usebrání a pohled na úchvatnou krásu přírody k pohledu do vlastního nitra. Jak říká básník