Gotika

Tomu odpovídá i mimořádný fond gotického umění, zejména sochařství. Nejstarší vrstvu chebské sbírky představuje expresivní mystická pieta z dominikánského kláštera z doby kolem roku 1350 původem z Durynska či Frank. Chebská kronika z roku 1550 popisuje událost, kdy kázání neznámého mnicha právě před touto sochou vyústilo v pogrom proti místním Židům. Tvář Panny Marie vykazovala takovou míru utrpení, že byla na konci 19. století na žádost farníků ořezána a nově doplněna v kašírované hmotě. Při novodobém restaurování byl tento přídavek odejmut a socha zůstala bez tváře. Jen o něco mladší je trojice soch představující trůnící Madonu mezi sv. Janem Křtitelem a sv. Janem Evangelistou z 60. let 14. století, pocházející ze špičkové pražské dílny. Třetím vrcholem sbírky je pozdně gotický oltář ze Seebergu (1520) s Pannou Marií a čtveřicí světců v původní gotické oltářní skříni, patřící k nejlepším pracím pozdně gotického umění u nás. Charakteristický styl opakující se i u několika dalších soch dokládá, že už šlo o dílnu, která měla své sídlo v Chebu. Další zajímavou skupinou je trojice Odpočívajících Kristů rovněž z počátku 16. století. Vysoká četnost tohoto námětu na Chebsku (evidujeme celkem šest soch) a jejich vzájemná blízkost opět naznačují, že sochy vznikly ve zdejší dílně. V tomto případě už ji můžeme poprvé ztotožnit se jménem konkrétního Mistra - Hanse Malera ml., u nějž předpokládáme školení u Hanse Leinbergera v Landshutu.