František Srna

V kulturním programu vystoupí operní pěvkyně Aja Žáková za doprovodu klavíristky Markéty Hejskové.
František Srna se narodil v roce 1951 a žije v Cítově, okres Mělník.

Moc stál o to, naučit se kreslit, malovat, vyjádřit emoci, kterou vyvolává krása světa. Obtížně se to popisuje, protože je to emoce. Je to podobné pocitu, jaký mívá člověk když si představí, že věci, které se tak odlišně jeví a tak odlišně chovají jsou všechny řízené – za scénou – stejnými fyzikálními zákony. Jak úžasné a dramatické to všechno je. Je to pocit úžasu – který, jak cítí, aby se dal kresbou sdělit někomu, kdo tuto emoci take vnímá .Mohlo by mu to připomenout aspoň na chvilku jeho vlastní pocit .

Než se do něčeho pustí musí si zachycovaný jev opravdu do hloubky prožít, aby mohl výjevu dát skutečně pravdivý výraz. Dost často to nemusejí být úplně příjemné prožitky… Ve chvíli, kdy si je svým tématem z tohoto pohledu dostatečně jist, vrhá se velmi expresionisticky do díla – přičemž výsledný efekt jakoby měl v sobě oba tyto prvky jeho tvorby – zahleděni do svého nitra a jeho následné, někdy chvatné přemístění na plátno. Jindy zase jakoby jednotlivé vize přes sebe vrstvil, až je s prací nakonec spokojen… Přičemž z každého jeho obrazu dýchá jakási neptunická snovost, neproniknutelnost a zahalenost. Výjevy se jaksi utápějí v určitém oparu…

Všímá si jak svých psychických stavů, které se snaží na obrazechzachytit, tak například některých lidských nedostatků a jejich jakémusi vydutí a nabubření v případě, že se dostanou do pozice moci. Do pozice určité nedotknutelnosti společně se svým nositelem. Takové falešné modly se potom autor snaží nejen zachytit, ale určitým způsobem i dehonestovat a strhnout je z jejich falešných trůnů – aby mohla být opětovně nastolena atmosféra pravdivosti,nepokrytectví a hodnot takových , jaké jsou a měly by být ve skutečnosti.

2010 Ivana Beranová