Eva Vlasáková - Putování tam a tady

V poměrně malém prostoru Galerie Hollar se jí daří všechny tyto složky její tvorby propojit, což není snadný úkol. Koncepci vymyslela tak, aby působila vyváženě a aby všechny součásti souzněly. Představují se tu soubory různorodých kreseb, které vyjadřují, jak umělkyně reaguje na svět kolem nás. Má cit pro ornament, který propojuje se zjednodušenými figurami. Projevuje bohatou představivost, užívá jednoduché znaky a symboly, které vystihují její vztah k současné skutečnosti. Uplatňuje výraznou zkratku, v její tvorbě se prolínají rozmanité, někdy i zdánlivě nespojitelné motivy. Má vyhraněný smysl pro řazení jednotlivých prvků, čímž dosahuje působivého celku, v němž se jeho součásti vzájemně podporují. Zajímavé jsou strukturální kresby, ve kterých se prostupují a překrývají energické křivky. V nich umělkyně přemítá nad přírodními procesy, které pak vystihuje černobílými skvrnami a liniemi. V „mapách“ se zabývá krajinou. V nich se můžeme na svět kolem nás podívat z ptačí perspektivy, vnímat jeho reliéf s viditelnými zásahy naší civilizace, která přetváří jeho podobu a rozděluje ho podle našich pravidel. V instalacích Eva Vlasáková opět vychází z přírody, jako by ji znovu vytvářela ve výstavních interiérech. Ty si ráda volí tak, aby souzněly s jejími představami, aby se s nimi propojila historie vybraných míst, často zasažených procesy opotřebení a stárnutí. V objektech projevuje až surrealistickou nebo spíš dadaistickou imaginaci v náhodných a nečekaných souvislostech mezi prvky, které pak ve vzájemných kontrastech tvoří přirozenou součást celku. Papírové masky vnášejí do jejího projevu magii šamanů mimoevropských kultur a národů nebo snad kouzlo karnevalů. V kresbách často nechybí groteskní zabarvení reagující na vztahy v dnešní společnosti. Autorka rovněž pracuje se sklem – v tomto křehkém materiálu, jímž prostupuje světlo, ožívají fantaskní podoby zvířat. Eva Vlasáková má smysl pro vyváženou skladbu kreseb, objektů i instalací, dokáže je spojovat do celků, znásobujících jejich účinky. Jiří Machalický