Emil Holub

Cílem výstavy Emil Holub není zprostředkování komplexního pohledu na Holubovu osobnost, ale otevření otázek, směřujících k přítomnosti. Jak dnes vnímáme Emila Holuba a aktivity, které jsou s ním spojené? Jak toto vnímání ovlivňují nejrůznější mýty a legendy? Jakou hodnotu mají jeho sbírky, jak s nimi pracoval Holub a jak s nimi pracuje současná výstavní a sbírkotvorná praxe? Kde všude se můžeme s předměty těchto sbírek setkat? Jak vnímat Holuba pohledem kolonialistických studií?
Výstava je rozdělena do čtyř částí. První je věnována dvěma africkým cestám, které Holub absolvoval v 70. a 80. letech 19. století. Prostřednictvím několika příkladů ukazuje, jakým způsobem Holub vytvářel obraz o průběhu těchto cest, jaké byly jejich původní cíle, jak byly naplněny a jak s nimi zacházely některé pozdější produkty masové kultury. Rovněž ukazuje nejdůležitější objevy, které Holub během výprav v jižní Africe učinil a prezentuje i jeho přírodovědnou sbírku.
Druhá část výstavy se věnuje Holubovým aktivitám a názorům v souvislostech jeho doby a tehdejšího způsobu myšlení.
Etnografické sbírce je věnována třetí část expozice. Prostřednictvím různých druhů instalace předmětů poukazuje jak na Holubův speciální přístup k budování sbírky, tak na její transport z Afriky a pozdější uložení v muzejním depozitáři. Otevírá rovněž otázku, jakým způsobem se sbírkou pracovat dnes a jaký význam má v současnosti.
Poslední část je věnována Holubově Jihoafrické výstavě v Praze, která se konala na pražském výstavišti v roce 1892 a která se stala vyvrcholením Holubových celoživotních výstavnických aktivit.