Druhá smrt George Malloryho

19.09.2015 - 25.10.2015Výtvarné umění

Umělci: Agentura, Bogdan Achimescu, Pavol Breier, Agata Biskup, Szymon Durek, Michael Hoepfner, Rasmus Johannsen, Július Koller, Jan Moszumański, Prabhakar Pachpute, Štefan Papčo, Pavel Sterec, Yan To

G.L.Mallory byl anglický horolezec, který se třikrát pokusil být první muž, jenž vystoupí na Mount Everest. Je rovněž známo, že zemřel 250 metrů pod vrcholem v roce 1924. Jestliže počáteční bod výstavy je příběh emancipace člověka vůči přírodě, sociální a historické aspekty alpinismu, od západní pátrání po územích do strategiích pro těžní průmysl, ukazují, jak zcela osamělá činnost vede ke kolektivní činnosti a politickým aktům.
Because it is there, to je lapidární odpověď George Malloryho na otázku, proč chce dobýt Mount Everest. Tato v zásadě nicneříkající věta a samotný postoj George Malloryho inspirovaly reflexi nejen alpinismu, ale také vztahu mezi tělesným poznáváním, konečností těla a jeho emancipací: být součástí přírody a překračovat ji. Výstava otevírá problém odlišných z k u š e n o s t í s hmotou masivu, jejím poznáním a „bytím ve světě“: poznávacím bytím vůči i bytím v a vedle. Spolubytí s hmotou leží na hranici poznávací zkušenosti, Erfharung, i primární zkušenosti, Erlebnis. Prostor skalního masivu, na nějž lidská noha nevstoupila, se stává symbolem stesku a touhy, stejně jako různých politických a ekonomických otázek.
Ledovce Mont Blancu byly objeveny už před polovinou 18. století a dva roky po vypuknutí Velké francouzské revoluce na vrcholku hory stanul „první“ člověk. Samotný objev nebo první výstup však představuje komplikovanější otázku. Pro svět byly objevy vždy součástí života určitých společenství, jejichž vztah s masivem byl jiný než poznávací – byl bytím vůči. Nejvyšší vrchol světa byl „objeven“ v zeměměřičském úřadě, díky mnohaletým analýzám, tedy po tisíci letech obcování a zkušeností s masivem hory, nazvané později zkrátka Bohyní Matkou světa (Džomolangma). Výprava do hor, emancipační příběh horolezectví, má i jiné, společenské pozadí. Představuje ty, kteří žijí téměř v „hoře“, živí se díky ní a jejich život je úzce spojen s jejím masivem a rytmem. Tento rytmus se stává impulsem pro překročení tradičního vztahu podmětu a předmětu, otevírá cestu k jinému myšlení o hmotě – myšlení horou, myšlení vůči a vedle ní.

• Program - Futura: Karlin Studios

• Archiv