Dialog v čase / hommage á Richardo Bofill

Téma současné architektury v historickém prostředí bývá často prezentováno jako konflikt architektů s památkáři. Toto zjednodušení je bohužel velmi zavádějící a v jistém smyslu brání oběma stranám v navázání smysluplného dialogu. Potenciální konflikt totiž nevzniká mezi novým a starým, ale mezi kvalitním a nekvalitním. Architektura je nekonečným příběhem, který nelze přerušit nebo dokonce uzavřít. Ovšem stejně jako je nesmyslné novou architekturu do historického města nevpouštět, nelze ani architekty zbavit odpovědnosti vůči němu. Jedinou cestou k nalézání smysluplných řešení je otevřený dialog.