Děda

Barevné snímky z 50. a 60. let je inspirovaly ke společným rozhovorům a otevřely otázku mezigenerační komunikace. I přátele Adama Podholy, Kateřinu Frejlachovou (1986) a Davida Hájka (1986), zaujalo médium fotografie jak kvalitami formy, tak schopností navázat historický příběh a sbližovat potomky s předky. To vyústilo k návrhu společného uspořádání výstavy s poukazem na nebezpečí slábnoucí komunikace mezi generacemi a východiska, která jsou na dosah ruky.

Rodinná alba a zvukové záznamy představují autentická svědectví o dějinách a o jedinečných osobních příbězích. Projekt se tedy vztahuje také k poměru obrazu a individuálního svědectví. Přesunem do současnosti ovšem nabývají ozvěny soukromých vzpomínek nadosobního rázu. Galerie Školská 28 již v minulosti uspořádala podobně motivované výstavy z nalezených materiálů po Msgre. Th. Dr. Theodoru Baťkovi A z tohoto důvodu..., případně Rodinné archivy ztracené a nalezené. Na dané téma proběhlo též několik seminářů. Výstava Děda je tedy pokračováním širšího cyklu, věnovaného interpretaci dokumentů z 20. století.

Projekci 235 záběrů (vybraných z více než čtyř stovek snímků) doplňuje zvuková instalace audiozáznamů a katalog. Publikaci uvádí text Josefa Mouchy. V Galerii E seniorského Centra Elpida, kde probíhá souběžná výstava, je umístěna kolekce nových zvětšenin z původních negativů.