David Pešat – Rubikon

Výstavou Davida Pešata se spojuje moderní pozornost k samotné malbě s odhodláním vyprávět skrze obrazy velké mytologické příběhy i ty malé každodenní, které ukotvují dnešní západní společnost. Výsledkem jsou velkoformátová díla, která by se dala označit za novodobé Guerniky. Proč Guerniky a ne jedna Guernika? David Pešat totiž nedělá kopii zmíněného obrazu, nýbrž přejímá a rozvíjí v něm použitý vizuální jazyk.V Madridu si lze velikány, jakými jsou Bosch, Velázquez nebo Goya, prohlížet sotva z několika desítek centimetrů, ovšem nikoli Picassovu Guerniku. Je u ní vyžadován několikametrový odstup. Člověk v jejím případě stojí před něčím až posvátným. Skoro jako by byl v bohatě zdobeném kostele. Ona je však zároveň zcela prostá, a navzdory precizní přípravě a přesnému tvarosloví i tíze, kterou s sebou nese, působí na laika až dojmem přerostlého náčrtku. Právě tato ambivalence, kterou sám David Pešat při jejím zpozorování během stáže ve Španělsku zažil, je něčím, co i on shledává pro svou práci lákavým a zároveň důležitým pro vyjádření současnosti. Kubistickou strohostí a přesností vyzdvihuje principy výtvarné tvorby – vztahy kompozice a dynamiky, přičemž se vedle nich jako absolvent Sopkova ateliéru soustředí i na formalitu barev. A zároveň sakrálností a symboličností konstruuje příběhy, které sice nijak příliš konkrétní nejsou, to jim ale neubírá na hloubce, která z nich sálá.