Dana Bartoníčková, Jakub Tytykalo – Fragmenty dne, světla noci

Výstava sochařky Dany Bartoníčkové (1988) a malíře Jakuba Tytykala (1984) odkazuje na vitální rozpolcenost, smysl pro absurditu a hravou skepsi, kterou v sobě nese umělecká generace narozená v československých osmdesátých letech. Konzumně rozbujelá společnost svobodných devadesátek se v druhém desetiletí nového letopočtu ocitá v rozhraní složité udržitelnosti a kolapsu. Na horizontu vývoje se množí úzkostné otazníky spojené s kolektivním i individuálním osudem člověka, jehož vědomí a poznání naráží na nové hranice zkušenosti s masovými projevy sebeodcizení. Uprostřed hodnotové tříště se vyjevují mementa z minulosti a společenská dynamika ztrácí na lesku. Vztah člověka k časoprostoru se komplikuje a problematizuje.