CUBA EN VIVO

Pětice výtvarníků, která se představí na výstavě CUBA EN VIVO (Kuba na živo), reprezentuje Kubánce/umělce, kteří nechtějí utíkat. Traumata, která prožívají, materiální nedostatek nebo politická zklamání vnímají jako výzvu pro svou práci. Vlastenectví dokáže být na Kubě daleko silnější, než známe my, Češi… Yo soy Cubano /Já jsem Kubánec/…je hrdé sebeurčení.

Kuba prochází v posledních letech významnou transformací. Jednotlivé světové státy s Kubou znovu navazují vztahy, ale politicky se v zemi nic nezměnilo. Lidé, ze strachu, že jde čistě o výhodný prodej země, utíkají. V letošním roce opustil ostrov největší počet obyvatel za poslední desetiletí. Umění je v Havaně velkým společenským tématem. Existuje tu mnoho státem podporovaných výtvarných dílen. Zároveň je zde přítomná silná nezávislá scéna, živená potřebou odlišit se, jít k podstatě věci, nesmiřovat se. Obzvlášť mladí lidé jsou plni energie a hledají cestu ke svobodě projevu bez ohledu na komerční úspěch.

Do jaké míry se tato energie změní v konfrontaci s váhavým otevíráním se světu? Současný dialog mezi USA a stávající garniturou je možná jen cestou ke komerci, nikoli ke svobodě. Pro řadu výtvarníků jsou tyto změny spíše ekonomickou kolaborací, dalším vazalstvím, tentokrát jiného druhu. Vystavující umělce spojuje potřeba vymezit se, jak proti stávající diktatuře, tak proti plíživé komercionalizaci bez záruky osobních svobod.