Brno nostalgické. Obraz města v proměnách staletí

Topografický obrazový materiál se vždy těšil prvořadému zájmu vlastivědných (regionálních) muzeí, Muzeum města Brna tedy nevyjímaje. Veduty města, jeho jednotlivých partií nebo staveb, poskytují nejen více či méně přesnou informaci o dřívějším vzhledu Brna, ale též o významných událostech v jeho dějinách. Byly a jsou i dnes častou součástí historických expozic, kde se uplatňuje zejména jejich popisná složka. Historická topografická malba a kresba těžila především ze svého dokumentárního, výpovědního, informačního a ilustračního poslání. Nelze však přehlédnout, že se jako umělecké dílo stala záhy výtvarným projevem sui generis (svého druhu) s vlastními specifickými vlastnostmi a obrazotvornými i kompozičními zákonitostmi. Topografická malba či kresba, svázaná s uměleckými vývojovými proudy, nezanikla ani s vynálezem fotografie. Žila (a nadále, byť „na okraji“, žije) dál v krajinářské tvorbě, k níž svým způsobem patří.