Brněnský architektura

01.01.2000 - 31.12.2020Architektura

Mezi světovými válkami nastal v Brně intenzivní stavební boom.

Dvacetiletí vymezené léty 1919-1939, v politických souvislostech období první republiky (1918-1938), představuje v dějinách města jen nepatrný okamžik, avšak kvantitou a především kvalitou nově vzniklých staveb je to období zcela výjimečné. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie a po vzniku samostatného Československa v roce 1918 nastartovalo stavební konjunkturu ustanovení Brna hlavním městem země Moravy a jeho rozšíření o nejbližší okolní obce v roce 1919. Z dříve převážně německého průmyslového města se silnými vazbami k Vídni se stalo významné hospodářské a administrativní centrum mladého Československa. Budovala se sídla centrálních správních úřadů, ale také politických, vědeckých, kulturních a školních institucí. Přirozený přírůstek a také příchod nových obyvatel vyvolal rozsáhlou bytovou výstavbu. Tyto okolnosti se staly jedinečnou příležitostí, která v Brně nebyla promarněna. Meziválečná architektura všeobecně známá schematicky pod pojmem brněnský funkcionalismus je dodnes bezesporu mezinárodním fenoménem.
Výjimečnou tvůrčí atmosféru iniciovala osvícená stavební politika města a přítomnost vynikajících protagonistů, jejichž konstelace byla v daném okamžiku a na daném místě naprosto excelentní. Bohuslav Fuchs, Jaroslav Grunt, Jindřich Kumpošt, Ernst Wiesner, Emil Králík, Josef Polášek, Oskar Poříska, Jan Víšek, Otto Eisler, Josef Kranz, Jiří Kroha, Vilém Kuba, Mojmír Kyselka st., Jan Vaněk, Jindřich Halabala, Karel E. Ort i další architekti a designéři při hledání nového stylu ve své tvorbě osobitým způsobem reagovali na řadu domácích i zahraničních podnětů. Stavební produkci významně podnítil také zákon na podporu stavebního ruchu, který např. formou státních subvencí podstatně zvýhodňoval stavební podnikání. K nejznámějším brněnským stavitelským firmám patřily ty, které vedli Mořic a Artur Eislerovi, Václav Dvořák, Alois Kuba, Stanislav Neděla či František Hrdina. Vysoký standard bytové kultury zajišťovaly renomované brněnské nábytkové firmy. K nejprogresivnějším a největším patřily Spojené uměleckoprůmyslové závody. Výrobky nesoucí značku UP se staly synonymem kvality a dobrého vkusu.
Avantgardní objekty, jejich interiéry i vnitřní zařízení přispěly velkou měrou k tomu, že se z Brna ve sledovaném období stalo moderní velkoměsto, které svou myšlenkovou a výtvarnou hodnotou patří k ohniskům nejen československé, ale i evropské moderní architektury. S odstupem času dnes vnímáme nejen architekturu, ale celou kulturu Brna mezi válkami jako jedno z nejplodnějších období v historickém vývoji města.
Reinstalovaná expozice přibližuje prostřednictvím plánů, studií, fotografií, modelů, nábytku, tiskovin i prezentačních a animačních programů či filmových dokumentů moderní urbanismus, architekturu i dobové interiéry města s jeho atmosférou v letech 1919–1939.
Tato sbírka byla založena teprve v roce 1962 a je tak jedním z nejmladších muzejních fondů. Přesto se však podařilo – především zásluhou jejího zakladatele a dlouholetého budovatele dr. Iloše Crhonka – shromáždit soubor, který svým rozsahem a zejména významem přerostl hranice města i regionu a v mnohém vyvažuje jinak nenahraditelnou ztrátu městského plánového archivu v roce 1945. Třebaže jsou v něm zastoupena všechna období, jimiž architektura v uvedeném časovém rozpětí prošla, tvoří jeho jádro počtem i uměleckohistorickou závažností zejména doklady z meziválečného dvacetiletí.

• Program - Muzeum města Brna

• Aktuální
• Archiv