Antonín Střížek

Prožil zde své dětství i část mládí. Navíc se na ostravská pro něj významná místa opakovaně a rád vrací. Jak sám říká, jsou to pro něj existenciální výlety, při kterých nejen rekapituluje minulost, ale také tvoří a přemýšlí o své práci. Čerpá inspiraci a přemítá nad věcmi, na které mu svým způsobem jindy nezbývá čas. Střížkovo dílo se začíná jasně profilovat již po absolvování Akademie výtvarného umění v Praze. Už na přelomu 80. a 90. let vytvořil několik velmi zásadních prací (Husy a kometa, 1989 nebo K. H. Mácha, 1989). Podstatou jeho práce je epický prožitek, nebo vjem, který autora ovlivňuje bez ohledu na prvotní inspirativní impuls. Střížek zpracovává celou řadu témat, ať už jde o městské scenérie, nebo různé podoby zátiší. Pro jeho tvorbu je příznačná především obtížně popsatelná, avšak jasně rozpoznatelná radost. Ať už jsou jeho témata vážná, nebo banální, vždy jsou prezentována v autorově typické harmonii. Právě harmonie a vyváženost barevných vrstev, gest i proporcí utváří ze Střížkova díla poutavý a osobitý celek.