Antonín Širůček

Antonín Širůček se narodil 31. ledna 1913 v Trávníku (dnes Kladoruby) u Letovic, v letech 1933 až 1935 vystudoval Odbornou keramickou školu v Praze a hned po jejím absolutoriu byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění do sochařského ateliéru profesora Bohumila Kafky, přední osobnosti českého novodobého sochařství. Studium dokončil na prahu druhé světové války, která na šest let zabrzdila jeho tvůrčí činnost. Teprve po roce 1945 se usadil v Brně, kde nalezl správné podmínky pro tvůrčí rozvoj. Zprvu se stal členem Spolku výtvarných umělců Aleš a záhy vstoupil do Bloku moravskoslezských umělců. Slibný rozmach výtvarného života však ovlivnil běh společenských událostí, které se mimo jiné projevily ustavením Svazu československých výtvarných umělců. Širůček jako člen svazu osvědčil svůj smysl pro monumentální sochařský tvar, aniž propadl dogmatickým požadavkům, kladeným v padesátých letech na uměleckou tvorbu.