Antonín Kaplan / Příliš vášnivé synapse

. Už samotný název je výstižnou metaforou: odkazuje na nekontrolovatelné, intenzivní výboje v mozku, které vedou k záchvatu, ale zároveň symbolizuje i vášeň v pozitivním smyslu – vášeň pro život, pro boj a pro hledání vlastní síly.
Autor prostřednictvím portrétní fotografie vytváří vizuální most mezi vnitřním prožíváním a společenským porozuměním. Nezachycuje samotný záchvat, ale křehké i bouřlivé okamžiky, které epilepsie přináší – od pocitu izolace a osamělosti, přes vnitřní chaos až po chvíle ticha a naděje. Střídání světla a stínu, jemná práce s barvou a kompozicí, ale také symbolické motivy jako mozkové výboje, medicínské prvky či motýl jako znak transformace umožňují divákovi nahlédnout do neviditelného vnitřního světa nemoci.