Anežka a Miroslav Kovalovi

Nad stolem visí srpek měsíce. Tmou za oknem prolétá velký pták. Silnice mezi kolmými stěnami topolové aleje. Ve dveřích někdo. Dům v prázdné krajině. Nad vysokou zdí plyne oblak. Uvnitř sedí za stolem anděl. Žebřík opřený o stín stromu, o nebe. Pra-čas země ve tváři mohutného býka. Okno a podlaha v šeru místnosti. Černočerné plynutí zimního potoka. Po laně mezi nebem a zemí kráčí člověk. Stohy v polích. Ve sněhu tmavý kruh po spáleném listí. Anděl zvěstující Marii, zastavený čas mezi nimi. Ticho za vším. Traklův „...stříbrný hlas větru na síni". Anežka Kovalová