ALOIS RIEDL

Riedlova umělecká tvorba má počátek v 60. letech 20. století, začínal jako samouk (předtím se vyučil krejčím a poté pracoval jako celní úředník), tužkou kreslil sedací nábytek ze svého bezprostředního okolí. Soustředění na konkrétní objekt se pro něj stalo nezbytným, uvádí tak do pohybu tvůrčí proces, v němž předmět nefunguje jako nositel významu, ale spíše jako fascinující forma, kterou se obsesivně snaží rozpustit v malbě – v rozporu se všemi tehdejšími trendy. Riedlův styl osciluje mezi předmětnou a abstraktní malbou, přičemž rád a obratně překračuje hranice obou. V 90. letech objevuje kruh jako optimální tvar, který evokuje nové procesy v jeho tvorbě směřující k trojrozměrnosti.