„Oko vidí daleko, mysl se srdcem mnohem dál“ — tak zněla básnická pointa formelového filmu Zdeňka Seydla Kamera, vytvořeného před dvanácti lety. Film výtvarníka a režiséra Františka Skály ml. se sice jmenuje Oči, ale i on se vyhnul zrakovým klamům, opřen totiž o něco, čím překonáváme nejbystřejší jestřáby: o doménu poezie: vnitřní zrak. Metafory jako duhy, osvětlující naše poznání; obrazová symbolika, výmluvnější než řeč. Nic než obrazy a hudba, obojí velice romantické, plné harmonie, nápovědí, tajemství, zvláštního stesku, naděje a něčeho, co lze zveřejněním jen zakřiknout. Téma tvoří „námořníkův návrat“ a Petr Čepek je uvede podněcujícími verši: Myslel jsem si, že na šífu není zrcadlo/V zásuvce byl klíč ke skříni, kterou jsem otevřel/A zrcadlo bylo na vnitřní straně dveří/Podíval jsem se, jaké mám oči, a měl jsem je modré/A zelené/Měl jsem je smutné, zelené a modré/A na nich šífy/...
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=7xgvMNKz820