…Nic nesplete člověka tolik jako jméno vesnice. …Řekli by jste Dejvice, dej více! Tam se asi lidé předhánějí v rozdávání. Vůbec ne. Škrtili, škudlili a byli krkouni. …Nejlakomější držgrešle ze všech byla Barka, farářova kuchařka a to bylo všem známo. Nejenom že schraňovala šlupky od buřtů a šila z nich záclony… A téhle Barce povídá farář: „Co kdybychom to druhé prase dali…“. „Ani pomyšlení…!“. „Počkej, Barko! Myslil jsem na učitelovic, mají tolik dětí a nám jeden čuník stačí.“ …Je zajímavé, že přibližně v téže chvíli učitel došel k podobnému závěru: „Já mám hladovejch krků jako píšťal u varhan a na faře jsou dva vepři a dva lidi.“ Dlouze se zamyslel a…
Námět a vypravěč: Jan Werich
Režie: Vlasta Pospíšilová
Scénář: Jiří Kubíček
Dramaturgie: Edgar Dutka
Kamera: Vladimír Malík
Střih: Jan Sládek
Výtvarník: Petr Poš
Hudba: Vladimír Merta
Animace: Vlasta Pospíšilová, Alfons Mensdorff-Pouilly
Zvuk: Ing. Ivo Špalj
Výroba: Tomáš Formáček, Alena Dětáková
Producent: Krátký film, a. s., Studio Jiřího Trnky
Rok výroby: 1987, 16 min., 35mm
Film byl oceněn mj. v Chicagu 1987 a 1. cenou za nejlepší krátký film na festivalu v Isfahanu 1991.
