Pozemek pro stavbu svého rodinného domu zakoupil Jurkovič na začátku září roku 1905. Parcela zasahovala až k nynější Šmejkalově ulici a její značnou část architekt později prodal. Lokalita Pod kopcem u Císařského lesa - ve svahu nad údolím řeky Svratky a s výhledem do kraje - patřila na počátku 20. století k Žabovřeskám, samostatné obci "za městem", která se součástí tzv. Velkého Brna stala až v roce 1919. Jurkovičova vila zde v roce 1906 vyrostla jako vůbec první dům.
Přesné datum zahájení stavby není známo. Dokončena však musela být již v polovině roku 1906, neboť od 26. srpna do 20. záři 1906 byla ve vile otevřena expozice Dušan Jurkovič. Výstava architektury a uměleckého průmyslu, kterou uspořádal brněnský Klub přátel umění. Hlavním exponátem se stala vila sama. Návštěvník si mohl prohlednout řešení centrální schodišťové haly a přijímacího salonu. Ostatní místnosti přízemí - dětský pokoj, ložnice a koupelna - sloužily jako výstavní sály, kde Jurkovič prezentoval především návrhy, modely, kresby a fotografie svých staveb. Nejcharakterističtějšími prvky domu se kromě mohutné kamenné vstupní lodžie stala zejména dřevěná řezbovaná brána a skleněná mozaika s motivem pohádky Bača a drak na čelní fasádě.
Architekt Jurkovič s manželkou a třemi syny obýval dům v Žabovřeskách do roku 1919. Tehdy jej i s okolními pozemky prodal a přestěhoval se do Bratislavy.
V roce 1963 byl dům na základě rozhodnutí Národního výboru v Brně roce prohlášen kulturní památkou a zapsán do evidence nemovitých kulturních památek pod číslem 36785/7-123. Roku 2006 zakoupil vilu od soukromých majitelů stát a svěřil ji do správy Moravské galerie v Brně. Ta za účelem obnovy památky a jejího zpřístupnění veřejnosti zpracovala projekt Centrum Dušana Samo Jurkoviče.
