O tom vypráví šestice autorů napříč generacemi, kteří mají k tématu dlouhodobě blízko, ať už z pozice figurální či krajinářské. Jejich tvorbu pak doplňují teoretické texty, jenž mapují nejen proměnlivost představ o ráji v historii společnosti, ale nabízejí i praktické rady, jak zpracovat změnu, či jak se postavit extrémním situacím. Touto akcí se výstava připojuje k programu festivalu Ekologické dny Olomouc (EDO 2026) a snaží se skrze umění i oblast mimouměleckou přibližovat okolní svět tak, aby inspiroval k cenným maličkostem i velkým věcem.
Umělci
Josef Bolf je jedním z nejvýraznějších představitelů české současné malby a spoluzakladatel skupiny Bezhlavý jezdec. Jeho tvorba je charakteristická specifickou melancholií, potemnělou atmosférou a motivem zranitelných figur zasazených do prostředí sídlišť či odcizené městské krajiny. Bolfovy práce zkoumají paměť, úzkost, zranitelnost i hledání osobního útočiště či vnitřního ráje uprostřed rozpadajícího se světa.
Tomáš Honz, malíř, který propojuje tradici klasické plenérové malby s moderním pojetím atmosféry a světla. Ve svých krajinách zachycuje proměny přírody, mystiku (někdy doplněnou o figury) i městská prostředí. V jeho tvorbě se krajina stává místem kontemplace a paměti, přičemž zajímavostí je, že scenérie maluje zásadně bez lidí, přestože se mnohdy jedná o obydlená, ba dokonce frekventovaná místa.
Jan Knap je světoznámý malíř a spoluzakladatel umělecké skupiny Normal. Pro jeho dílo je typická křehká, poetická a zklidňující estetika inspirovaná sakrální tematikou, rodinným životem a návratem k prostotě. Knapovy obrazy nabízejí vizuální ztvárnění ideálu ráje jako stavu harmonie, bezpečí, lásky a řádu.
Michal Nagypál je představitel mladší generace narativní malby a krajinomalby. Ve svých dílech reaguje na proměny prostředí a psychologické stavy člověka konfrontovaného s nejistotou nebo změnou. Do obrazů rád vměstnává fámy, konspirace, či lokální mystiku. Blízká je mu rovněž reportáž či inspirace obrazy starých mistrů. Jedním z hlavních námětů jsou u něho kalamity nejrůznějšího typu.
Kristína Navrátil je vizuální umělkyně, jejíž tvorba se pohybuje na pomezí malby, kresby a práce s objektem. Zaměřuje se na témata ekologie, přírodních procesů a křehkosti lidské existence. Její přístup k motivu ráje nadějeplně sleduje schopnost živých organismů i člověka přizpůsobit se proměnám prostředí a hledat nové formy symbiózy.
Dagmar Šubrtová je sochařka, malířka a kurátorka, která se dlouhodobě věnuje tématu průmyslové krajiny, ekologie a transformace prostředí. Její objekty a instalace zkoumají stopy, které člověk zanechává v přírodě, i sílu regenerace. Vnímání ráje v jejím podání nese vědomí skepse, ale zároveň hledá naději v schopnosti přírody i člověka přežít a adaptovat se.
Teoretici a autoři textů
Václav Cílek je významný český veřejný intelektuál, spisovatel a brilantní filozofující esejista. Dlouhodobě se zabývá proměnami krajiny, vztahujícím se vnímáním přírody a dopady klimatických i společenských změn na lidské společenství včetně tzv. preperství. Na výstavě jsou představeny dva jeho kratší texty o krizové připravenosti z knihy Ruka noci podaná.
Petr Antonín Nedoma je kunsthistorik, bývalý dlouholetý ředitel Galerie Rudolfinum a nově evangelický kazatel. Ve svých teoretických a reflexivních textech nahlížel na světové výtvarné umění v aktuálních širších společenských a filozofických souvislostech, avšak pro účely výstavy sdílí jedno ze svých kázání o přijetí změny, vydání se na cestu a s tím souvisejících rozměrech víry.
Karel Stibral je estetik, teoretik umění a kulturní historik, zaměřující se na dějiny vnímání krajiny a přírody. Ve svých textech zkoumá, jak se v průběhu staletí proměňoval vztah člověka k přírodě, jaká je úloha přírody v uměleckých dílech, vztah výtvarného umění a přírodních věd a též se zabývá dějinami ochrany přírody a environmentálního myšlení. Pro výstavu napsal text o proměnlivosti představ o ráji napříč západní civilizací.
Galerista
Jan Čejka je kurátor a zakladatel Jan Čejka Gallery. Ve své kurátorské praxi se zaměřuje na fenomén okolí, a tak spolupracuje s umělci, především s malíři, kteří při tvorbě vycházejí z konkrétních míst nebo prostředí. Zajímá jej krajina, příroda a vůbec ekologická témata, stejně jako mezilidské vztahy a rukodělnost. Klade důraz na mezioborový přesah, vytváření dialogu mezi umělci napříč generacemi a odbornictvem a přibližování současného umění širší veřejnosti.
Jan Čejka Gallery je nezávislý výstavní prostor sídlící v Kampusu Hybernská. Zaměřuje se na prezentaci výrazných osobností současné české výtvarné scény spjatých s krajinou, přírodou a vůbec svým okolím. Galerie dlouhodobě buduje profil založený na pečlivém kurátorském výběru, vysoké umělecké kvalitě a otevírání témat, která rezonují se současným světem – od vztahu člověka a přírody, přes otázky identity, až po filosofické úvahy o proměně naší společnosti. Jan Čejka Gallery rovněž vytváří otevřený prostor pro setkávání, diskusi, pořádá autorská setkání, vydává rozhovory, hostí Společnost pro estetiku a nabízí studentské stáže.
