Nakladatelské impérium Johanna Steinbrenera (po znárodnění známé jako tiskárny Stráž Vimperk) za dobu své existence vydalo třicet milionů výtisků knižních kalendářů v osmi evropských jazycích a vyváželo je do celého světa. Tyto vázané publikace obsahovaly velmi pestré ilustrace od předních českých, rakouských a německých ilustrátorů – více než šest tisíc původních kreseb je dodnes dochováno ve sbírkách Muzea Vimperska a výběr dvou set nejzajímavějších z nich je nyní k vidění na výstavě Steinbrenerovi kreslíři na Státním zámku Vimperk.
Tato kolekce je veřejnosti představována vůbec poprvé a teprve při přípravě výstavy se podařilo zjistit identitu třiceti z celkem několika desítek výtvarníků. Nakladatelství J. Steinbrener dokázalo získat ke spolupráci kvalitní umělce od Hannoveru přes Berlín a Drážďany až po Mnichov a Vídeň, tak aby výtvarná složka kalendářů ještě zvyšovala jejich atraktivnost pro čtenáře. Řada přispěvovatelů byla absolventy malířských akademií v Mnichově, Vídni a Praze.
„Sbírka ohromuje nejen svou rozsáhlostí, ale především pestrostí a rozmanitostí: najdeme v ní ilustrace k povídkám venkovským, exotickým, romantickým i dramatickým, dále celostránkové ilustrace naučného rázu, představující nejnovější výdobytky techniky, pohledy do nejrůznějších koutů světa, a dokonce i kresby vědecko-fantastické,“ upřesnila kurátorka výstavy Eva Reitspiesová.
Ilustracemi k dobrodružným a historickým povídkám přispěli nejvíce Václav Čutta a Karel Šimůnek, z nichž každý vyhotovil více než sto kreseb. Ve starším období figurují Hugo Schüllinger, Fritz Neumann, Emanuel Boháč či František Bohumil Doubek, v pozdějším pak Jiří Peške, Antonín Marek Machourek, Hans Wilhelm Braun, Ernst Kutzer, Toni Schönecker, slovenský malíř Edmund Massányi, ukrajinský umělec Vasil Petruk a mnozí další. Mezi výtvarníky byly i dvě ženy, rakouské ilustrátorky Marianne Frimberger a Maria Grengg.
První kalendář byl vydán na rok 1875, poslední na rok 1944. Převážná většina dochovaných kreseb pochází ze 30. let 20. století, tedy z posledního desetiletí vydávání kalendářů. Nejstarší kresby (z konce 19. století) jsou naopak zajímavé tím, že šlo o návrhy na obálky kalendářů, které se v mnoha případech pak používaly po celou dobu vydávání daného typu kalendáře – tedy dalších téměř padesát let.
Výstava se koná u příležitosti trojitého jubilea: 190 let od narození Johanna Steinbrenera (1835), 170 let od založení jeho firmy (1855) a především
150 let od prvního ročníku knižního kalendáře Steinbrener (1875).
Johann Steinbrener (1835–1909) – vimperský rodák, vyučený knihař, který ze skromné knihtiskařské dílny během let vybudoval největší tiskárny v tehdejší Evropě. Jeho nakladatelské impérium bylo založeno na úspěchu především dvou typů produktů: modlitebních knih a knižních kalendářů. Oba vyvážel ve statisícových nákladech do celého světa a ze zahraničních výstav si za ně přivážel řadu medailí. Vrcholného rozvoje dosáhla rodinná firma ve třetí generaci, ve třicátých letech 20. století, kdy zaměstnávala 1000 lidí, což v té době představovalo čtvrtinu populace Vimperka. Díky výraznému otisku, který zanechal na podobě celého města – výstavbě početných závodních budov ve Vimperku, které významně přetvořily městské panorama, a také díky nevšednímu filantropickému úsilí a péči o své zaměstnance – bývá Johann Steinbrener právem srovnáván s Tomášem Baťou a jeho vlivem na Zlín.
SVĚT V ROCE 2000 znázorněný na kresbě z roku 1931 s následujícím popisem:
1. Obytný dům budoucnosti: mrakodrap s 80 patry.
2. Raketové letadlo, které urazí trasu z Evropy do Ameriky za 4 hodiny.
3. Visutá dráha, jezdící rychlostí 200 kilometrů za hodinu.
4. Obří hydroplán určený pro dopravu z jednoho světadílu na druhý.
