Výstava je výsledkem spolupráce Kulturních a informačních služeb města Prachatic – Galerie Dolní brána, Muzea umění Olomouc, Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.
Obrazy vytvořené ve Francii patří ke stěžejním v celoživotním díle Miloslava Troupa (1917–1993). Na výstavě je doplňují práce inspirované jižními Čechami, především Prachaticemi. Návštěvníci také uvidí jedinečný pětimetrový gobelín „U muziky“ utkaný podle Troupova návrhu pro Alšovu jihočeskou galerii v Hluboké nad Vltavou.
Malíř a ilustrátor Miloslav Troup studoval a tvořil jako stipendista francouzské vlády v druhé polovině 40. let minulého století v Paříži a prošel množstvím ateliérů slavných, tehdy v Paříži působících tvůrců. Proslul jako ojedinělý český představitel tzv. Pařížské školy. V rozsáhlém Troupově díle je kromě mnohého jiného obsažena i část s jihočeskými motivy a řada obrazů je věnována městu Prachatice. Stalo se tak díky rodinným vazbám, Miloslav Troup zajížděl pravidelně do Prachatic k rodině svého bratra PhMr. Zdeňka Troupa, prachatického lékárníka. Výstavou si město Prachatice připomíná hluboký vztah tohoto „českého Pařížana“ k prachatickému údolí.
Specifická část tvorby malíře, grafika a ilustrátora Miloslava Troupa byl představena v roce 2022 na výstavě Muzea umění Olomouc „Posvátného umění v nesvaté době | České sakrální umění 1948–1989“. Část prezentovaných děl darovali štědří dědici do sbírky Muzea umění Olomouc.
Miloslav Troup očima kurátorky Šárky Belšíkové
Malíř Miloslav Troup a jeho tvorba jsou úzce spjati s jižními Čechami, kam Troup často jezdil z Prahy, kde žil a pracoval. Jednak z kraje pod Kletí pocházeli jeho rodiče, ale především pobýval v Prachaticích u svého bratra, prachatického lékárníka Zdeňka Troupa.
Tato výstava má představit nebo některým jen připomenout tvorbu Miloslava Troupa, která byla inspirována právě tímto krajem a jeho obyvateli. Záměrně je výběr z jeho díla cílen tematicky na jižní Čechy, ačkoliv autorovo dílo je mnohem pestřejší a širší. Snažili jsme se i tento úzký výběr zasadit do kontextu celého jeho díla, proto je spodní patro výstavy věnováno období a tvorbě, jež jihočeským obrazům předcházela a z níž v podstatě Miloslav Troup celý svůj tvůrčí život čerpal.
Ve spodním patře si tak můžete prohlédnout obrazy, které vytvořil během svého pobytu ve Francii. V roce 1945 po ukončení studií na Uměleckoprůmyslové škole v Praze totiž získal stipendium francouzské vlády a až do závěru roku 1949 studoval, žil a tvořil v Paříži, což zásadním způsobem ovlivnilo jeho tvorbu. Dostal se do přímého kontaktu s předními francouzskými, ale i španělskými a českými malíři, kteří v té době v Paříži působili, stýkal se s Geogesem Braquem, Bernardem Buffetem, Oscarem Dominguezem, Františkem Kupkou či Josefem Šímou. Studoval zde na dvou uměleckých školách, byl konfrontován s aktuálními i historickými výtvarnými směry, což se promítlo do jeho tvorby a ovlivnilo celé jeho následné dílo. V Paříži vytvořil řadu portrétů, v nichž je patrný vliv kubismu, expresionismu, ale také ztvárňoval osobitým expresivním způsobem městské interiéry a krajiny. Výrazným tématem, které jej zajímalo a často jej zachycoval na svých plátnech, byl život na ulicích. Maloval obyčejné lidi z tržišť a jarmarků, pouliční komedianty. Všechny tyto námětové okruhy i výrazný barevní rukopis přenesl do Čech a můžeme je nalézt v obrazech, které byly inspirovány právě jižními Čechami.
Jak se Troupovy francouzské obrazy ocitly v Čechách? Na konci pařížského pobytu mu byla přislíbena velká výstava jeho obrazů ve Vilímkově galerii v Praze, která se však vzhledem k politickým událostem konce 40. let už neuskutečnila. Ovšem díky této skutečnosti zde dnes můžeme obdivovat jeho francouzskou tvorbu, jelikož autor ještě stihl své obrazy do Prahy odeslat.
Poté co se vrátil do tehdejšího Československa ale neměl na růžích ustláno. Výtvarný styl, který přinesl ze západu, byl v 50. letech zavrhován. Do roku 1957 v podstatě nemohl vystavovat a začal se tudíž živit jako ilustrátor. Výtvarný doprovod knih představuje významnou část jeho díla. Stal se mu zdrojem obživy a vynesl mu i řadu ocenění.
V 50. letech se navzdory době svou tvorbou zapojil do pozoruhodného okruhu tvůrců a teoretiků sdružených kolem architekta Jaroslava Čermáka, kteří se podíleli na úpravách a výzdobě sakrálních interiérů. Miloslav Troup mezi jiným navrhoval vitráže, z těch jihočeských bych připomněla působivé barevné vitráže pro středověký kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Česticích.
A právě jeho tvorba spjatá s jižními Čechami je představena v horním patře galerie. Můžete si tu prohlédnout Troupovu volnou tvorbou, která námětově i formálně navazuje na jeho předchozí francouzské období. Maloval opět městské motivy, tentokrát z Prachatic. Zachycoval místní svérázné obyvatele jako například Dubáky či Blázna a sluníčko, z portrétní tvorby bych pak vyzdvihla portrét jeho bratra lékárníka.
Těší mne, že se podařilo zapůjčit z Alšovy jihočeské galerie rozměrnou tapisérii U muziky, kterou v 60. letech navrhl a jež byla utkána v jindřichohradeckých dílnách. Je to jedna ze dvou tapisérií, které pro tuto galerii navrhl a která byla realizována. Jedná se nevšední a náročnou výtvarnou techniku, která nesetřela svébytné malířské kvality Troupových návrhů a zachovala živost jeho rukopisu. V autorově pozůstalosti se dochovaly návrhy na mnohem početnější soubor tapisérií zachycující památky jižních Čech, ty sice nebyly realizovány, ale jejich malířské předlohy si zde můžete prohlédnout.
Foto z výstavy
