V úterý dne 18. července od 17.00 hodin pak proběhne slavnostní setkání s výstavou a obrazy. Těšit se můžete na setkání se synem malíře panem Karlem Janouškem, ředitelem Galerie Ludvíka Kuby z Poděbrad panem Vojtěchem Odcházelem a paní Vladimíru Jiřičnou, která nám poví pár příběhů z osobního setkání s malířem. Celou akci bude doprovázet hudební vystoupení v podání skvělého kytaristy a skladatele Lukáše Sommera.
Výtvarník Karel Janoušek (1933 - 2017) byl významným představitelem českého lettrismu. Byl členem Unie výtvarných umělců České republiky a současně členem Unie výtvarných umělců, oblastního střediska v Hradci Králové. Narodil se 30. října 1933 v Litoli, která je nyní součástí města Lysá nad Labem. Absolvoval střední umělecko-průmyslovou školu v Praze a po jejím dokončení nastoupil do zaměstnaneckého poměru v oboru propagace a výstavnictví.
Počátkem 70. let se osamostatnil a věnoval se úpravě komerčních tiskovin, tvorbě značek, piktogramů a spolupráci s architekty. Současně se také zabýval volnou tvorbou a jelikož písmo, jak sám říkával, se stalo jeho posedlostí, zaměřil se na výtvarný směr označovaný jako lettrismus. Jedná se o směr, kterému není cizí vášeň ani hravost, přísná geometrie ani narušení jeho tvaru, protože oproti lapidárnímu tahu štětcem, je písmeno plnohodnotným nositelem významu a dává dílu zcela novou formu. Autor rovněž vycházel z poznatku, že tištěné slovo – písmeno, je nejpoužívanější mediální formou sdělení a také je nejtypičtější realitou člověka 20. a dnes již také 21. století. Zaujaly ho japonské idiogramy a jeho snahou bylo zpracovat litery (písmena) v duchu těchto asijských grafém. Postupem času se seznámil s jejich poetikou a tak se mu otevřela cesta ke geometrické abstrakci. Asijské grafémy jsou komponovány do čtvercové plochy a čtverec a jeho symbolika se pro autora staly základním tvarem v jeho tvorbě.
Práce Karla Janouška mají netradiční podobu, není však těžké jim porozumět a pochopit je. Budeme-li naladěni k souzvuku, rozvinou naši fantazii a představivost. Bez vlastního aktivního přístupu k podstatě díla však nepronikneme. Jednotlivé práce jsou mnohdy založeny na vtipném nápadu, který využívá myšlenkovou i výtvarnou zkratku, symboliku barevnou i významovou, lapidární sdělení je oproštěno od dekorativních detailů. Autor zpracovává optický tvar písmen do nejrůznějších variací a podob a znovu je přetváří do nových celků. Nedílnou součástí díla je jeho název, který je klíčem k dešifrování jeho obsahu. Tím, že se název stal součástí díla, zúročil Karel Janoušek svoje poznání o poetičnosti japonských grafém, a tak se snaží přiblížit divákům také poetičnost latinkových liter.
Autorovým úsilím po dobu celé jeho tvorby bylo vyjádřit svoji myšlenku co nejjednodušší formou. Tato snaha se projevuje v jeho novějších dílech, kdy s minimálními prostředky dosahuje maximálního účinku. Pomocí linií, kružnic, diagonál, a základních geometrických tvarů uvolňuje svoji fantazii a dokazuje nám, že hodnota díla nemusí spočívat v jeho bohaté popisnosti.
Tvorba Karla Janouška je svébytným a hlavně původním příspěvkem českému lettrismu. Předností jeho prací je to, že nám autor sděluje srozumitelnou myšlenku, vyjádřenou kultivovanou, průzračně jasnou malířskou a kompoziční formou. Pokusí-li se divák vniknout do písmových rébusů, možná také on sám objeví svůj vlastní a naprosto odlišný pojem ukrytý v symbolice obrazů Karla Janouška.
Zpracováno podle PhDr. Josefa Sůvy, v období 1963-97 ředitel Galerie moderního umění v Hradci Králové Z úvodního slova k jedné z autorových výstav
