Hlavním tématem fotografky Alžběty Jungrové zůstává žena a ztvárnění různých emocí. Provedení vystavených fotografií není klasické. Autorka popouští uzdu fantazii a svá díla tiskne na netradiční materiály, pohrává si se světlem a výsledkem jsou neobyčejné objekty s fotografiemi, které dotvářejí samotný prostor výstavy a umocňují prožitek návštěvníků.
Osobitým ztvárněním pocitů volně navazuje na loňskou výstavu v Rajhradském klášteře. Vystavené soubory ukazují nejen obrovskou všestrannost a imaginaci Alžběty, ale i její neustálé hledání a posouvání hranic fotografie a nových způsobů vizuálního vyjádření, třeba v podobě 3D tisků, koláží, nebo světelných instalací, jež se propojují s prostorem a umocňují emoci, kterou chce sdělit. Jednotlivá díla, vytištěná také na textilii, zrcadle či tapetě, představují motivy prolínající se v surreálních konstelacích, založených na autorčině specifickém vidění, pracujícím s výrazným kontrastem světla a stínu i s principem prostupování a zrcadlení jednotlivých momentů. Zatímco galerie bývají čistě bílé a Alžběta je považuje za trochu sterilní: „Prostor Staré prádelny v sobě už sám nese nějakou emoci. Stačí jen vstoupit. A když navíc využiju sílu fotek, vše se může navzájem podpořit,“ vysvětluje.
Vizuálně se Alžběta Jungrová stále posouvá. Pracuje například i se světelnými objekty. Světlo je pro ni velmi důležité – tentokrát je využívá v rámci instalace. Své fotografie gravíruje do plexiskel a za pomoci světla tak mění atmosféru. „Myslím, že jsem první v České republice, kdo začal s fotkou pracovat jinak než jen klasickým tiskem, a využívat ji do určitých objektů. Vymyslela jsem třeba kovové děrované stěny s dvojitým tiskem. Podle toho, ze kterého úhlu pohledu se na ni člověk dívá, mění náladu, dynamiku. Z obličeje se stává skelet nebo silueta, pak se vše zase vrací zpátky...“ říká Jungrová.
Ústředním motivem expozice je téma „Kde končí realita, začíná fikce“. Fotografka propojuje dokument, subjektivní deníkové záznamy i stylizovanou fotografii. Jen těžko lze rozeznat, o který z těchto světů se jedná. Prolínají se. Fotky na výstavě se dělí do tří kapitol: 1. Jediné opravdové je to, co cítíme. 2. Všichni potřebujeme být milovaní, abychom si přišli skuteční. 3. Všichni bohové nebe i pekla jsou v nás. „Fotografie nepojmenovávám, nechávám čistě na divákovi, aby je zpracoval sám, každý cítíme věci jinak a stejné věci v nás vyvolávají jiné emoce“.
„S Alžbětou Jungrovou spolupracujeme již několik let. Od začátku jsme v ní spatřovali velký potenciál, což dokazují i výsledky aukcí – zájem o její dílo mezi sběrateli každoročně narůstá. Naprosto si nás získala loňskou výstavou v benediktinském klášteře v Rajhradě, kde představila sérii fotografií „Emotion Disconnected“, po které jsme se rozhodli Alžbětu zastupovat. Jsme rádi, že Kodl Contemporary může podpořit tento její skvělý projekt i vznikající monografii a těšíme se, že budeme součástí jejího dalšího pokořování hranic fotografie," říká o vzájemné spolupráci Jakub Kodl.
Expozici provází vydání stejnojmenné knihy, která je rozšířenou verzi toho, co bude ke spatření na výstavě. I v publikaci využívá Alžběta různé materiály, prolíná fotografie a vytváří koláže. Čtenář si třeba skrze pauzovací papír může propojovat zobrazené fotografie a vytvářet vlastní koláže. Uvidí tak, jak se emoce mění, když využijí jinou fotografii. Kniha je interaktivní, pracuje také se zrcadlovými papíry, ve kterých se fotka odráží... „Smáli jsme se s grafikem Adamem Uchytilem, že je vlastně trochu jako dětské knížky, ve kterých si člověk může hýbat s panáčky. Podobně i já nechám diváka vtáhnout do vytváření vlastního imaginárního světa“.
Knihu pokřtila významná česká módní návrhářka Liběna Rochová, se kterou Alžběta právě připravuje společné dílo na doplnění výstavy.
