Aukce se uskuteční 26. listopadu od 12 hodin na pražském Žofíně. Zájemci budou mít příležitost dražit i online na aukčním portálu Artslimit.com.
Kolekce starého umění zaujímá významné místo a je prezentována silnou enklávou uměleckých děl předních českých autorů převážně z 19. století s výraznými přesahy do počátku století dvacátého. Nejstarší umění spadající přibližně do poloviny 18. století je zastoupeno dílem od Norberta Grunda. Následují tvůrci 19. století v čele s Josefem Mánesem, a Antonínem Weissem. Směle jim sekunduje Louisa Kannengiesser Piepenhagenová. Nechybí i tzv. Haushoferova škola v podobě průřezové kolekce od Adolfa Chwaly.
Kolekce 19. století je obohacena o zahraničního umělce, Jeana-Baptistu Camilla Corota, jehož přítomnost na českém trhu s uměním je skutečným svátkem. Jeho malba Cestou vzhůru přináší ukázku zralého autorova stylu se všemi charakteristikami, které si s ním a jeho nejkvalitnějšími díly spojujeme.
Nezanedbatelný prostor dostali i osobití autoři narození kolem poloviny 19. století. Počítat mezi ně můžeme především Václava Brožíka s dvojící maleb. První z nich Zelné pole je drobnou sondou do sféry krajinomalby, druhou jsou Černé jahody, které lze označit za galerijní dílo představující dobově oblíbený venkovský žánr na vpravdě evropské úrovni. Patří sem i Karel Liebscher, Hugo Charlemont a Antonie Brandeisová. Čestně je doplňují Václav Jansa a jen o něco mladší Jaroslav Šetelík.
Tzv. generace 90. let zde má své zástupce v dílech žáků slavného ateliéru Julia Mařáka, kteří jsou přítomni velmi hojně s artefakty vrcholné úrovně. Vyčnívají zde především práce od Antonína Slavíčka a jeho spolužáků Františka Kavána, Jana Honsy, Aloise Kalvody, Stanislava Lolka, Josefa Ullmanna a Karla Langera. Tuto generaci prezentují nejen krajináři, ale i figuralisté. V prvé řadě se jedná o Maxe Švabinského, jehož Česající se je výjimečná nejen v rámci trhu s uměním, ale i v rámci celé malířovy tvorby. Bronz Jana Štursy Před koupelí, je taktéž jednou z nejznámějších autorových realizací, podobně jako jeho mramorová Messalina.
Přelom století se zobrazuje hned v několika reprezentativních dílech autorů činných významným způsobem jak ve století devatenáctém, tak dvacátém. Patří mezi ně kupř. Joža Uprka a Antoš Frolka, folklórní a národopisnou tematiku dále rozšiřuje Jan Hála. Své nezastupitelné místo má i tentokrát Václav Radimský se dvěma obrazy. Prvním je vzácný a na trhu s uměním takřka se nevyskytující akvarel Na břehu rybníka, druhým zralá práce z meziválečného období Říční krajina z Polabí. České Pařížany přelomu 19. a 20. století velmi čestně prezentují tři výrazní zástupci. Jedná se o Alfonse Muchu, T. F. Šimona a Karla Vítězslava Maška.
Do tzv. dlouhého devatenáctého století se i tentokrát promítly práce řady významných solitérních českých výtvarníků s výrazným přesahem do 20. století. Patří mezi ně hlavně Oldřich Blažíček a Otakar Nejedlý.
Meziválečná avantgarda je zastoupena dvěma oleji Rudolfa Kremličky, a sice Kostelíkem v Gelnici z roku 1919, a o deset let mladší Českou krajinou v pohraničí. První zmíněný obraz pochází ze slavné sbírky dr. Jaroslava Borovičky, jenž si velmi oblíbil Kremličkovu tvorbu ze Slovenska, kde umělec malovat legionářská bojiště.
Jednou z nejunikátnějších a také nejdráže vyvolávanou položkou v aukci je Monte Carlo od Toyen z roku 1926, jež bylo od svého vzniku uchováváno ve sbírce významného československého architekta. Lze jej považovat za velký objev v rané artificielistické tvorbě této malířky, a to mimo jiné i proto, že je stále adjustováno v jejím původním autorském rámu. Tvorbu Toyen skvěle reprezentuje i vrcholné poválečné plátno Il s’anime z roku 1957 ze sbírky Artura Schwarze, specialisty na surrealismus a dadaismus a autora katalogu raisonné Marcela Duchampa.
Již tradičně je zastoupen i Václav Špála, jehož neutuchající lásku k ovocným a květinovým zátiším dokládají rovnou tři díla: Konvalinky z roku 1933, o dva roky mladší Kytice pivoněk a Zátiší s jablky z roku 1942. Malířova raná tvorba je pak zastoupena svěžím plátnem Vysoké stromy u Kralup vyjadřujícím jeho lásku k tuzemské přírodě.
Špálova expresionistická zátiší doplňuje hned šestice kubistických od Emila Filly, a sice Zátiší s mandolínou, Zátiší s mandolínou a porcelánovou mísou, Kuchyňské zátiší, Zátiší se sklenicí a ovocem, Rozříznuté jablko a Zátiší s jablky a pohárem. Pomocí tohoto souboru lze snadno sledovat posun ve Fillově způsobu vyjádření v průběhu let a umožňuje nám plně proniknout do výtvarného vývoje jednoho z nejvýraznějších českých umělců.
Období mezi dvěma světovými válkami pak znamenitě zastupuje i tvorba moravských rodáků Jaroslava Krále a Antonína Procházky. První zmíněný se svým volně abstrahovaným Zátiším s klavírem z roku 1934 výtečně doplňuje silnou tradici lyrického kubismu. Jeho souputník, modernista Antonín Procházka naopak v tomto období následoval neoklasicistní formu, jak dokládá vizuálně nesmírně přitažlivý olej Zápas. Rozmanitý vývoj výtvarného umění ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století lze pak sledovat i ve dvou surrealistických dílech Františka Janouška či v civilistně laděném plátně Kamila Lhotáka.
Poválečné umění opět reprezentuje Karel Černý, tentokrát v podmanivém oleji Karlův most z roku 1954. Namaloval jej ve své vyzrálé tvůrčí etapě, v níž byl již poučen pařížskou zkušeností, která jej uvedla na cestu osobitého malířského projevu spojujícího avantgardní proudy (především fauvismus a kubismus) se stylizovaným primitivismem.
Z tvorby poválečných umělců určitě stojí za zmínku i malebné práce Josefa Lady včetně jeho raného kvaše Svatý Jiří s drakem z roku 1939, snové bretaňské scenérie Jana Zrzavého, figurativní plátno Mikuláše Medka z jeho vyzrálého období, nebo imaginativní malba Františka Muziky. Ten je v aukci zastoupen komorní variantou k obrazu Z Českého ráje V (Ležící torzo) z roku 1942 a o dvacet let mladším Elsinorem II – jedním z prvních obrazů cyklu Elsinorů, jenž se může pyšnit bohatou výstavní historií a zajímavou proveniencí.
Prostor je v aukční kolekci věnován i poválečným autorům a autorkám tvořícím na Slovensku, mezi nimi lze shlédnout Odpočinok Miloše Alexandera Bazovského z roku 1954, poloabstraktní Moravany Ľudovíta Fully z roku 1965 nebo neobyčejně jemnou Štvordielnou plastiku III (Klíčenie) Marii Bartuszové. Tato jedinečná autorka, jejíž samostatnou výstavu uspořádala i londýnská Tate Modern, sice pochází z Prahy, velkou část života ale strávila na Slovensku.
Za pozornost nakonec stojí i pět děl Josefa Lieslera, neboť se jedná o práce pocházející přímo z jeho ateliéru, kde byly dosud v držení rodiny. Raritou je především jeho Šperkovnice ze sedmdesátých let, již výtvarník pojal jako umělecké dílo a zároveň plně funkční bytový doplněk.
Generace současných umělců a umělkyň je již tradičně prezentována známými jmény, jako je Ondřej Basjuk, Josef Bolf, Jiří Georg Dokoupil, Louise Frydman, Alžběta Jungrová, Jan Kaláb, Jiří Kaloč, Jan Knap, Libor Krejcar, Stefan Milkov, Petr Nikl, Lukáš Novák, Pasta Oner, Jan Pištěk, Jan Poupě, Zdenka Reinerová, Ira Svobodová, Karel Štědrý, Mária Švarbová a Štefan Tóth.
Celou kolekci pak doplňují položky, které budou draženy v rámci charitativní části aukce. Zájemci tak mohou podpořit neziskovou organizaci Post Bellum a zároveň vydražit dva obrazy Karla Gotta, plátno umělecké skupiny FIRMA nebo vzácný kolumbijský smaragd. První tři položky v katalogu jsou pak nabízeny na podporu rekonstrukce paláce Lucerna. Jedná se o ikonický kabát Václava Havla z významných událostí podzimu 1989 spolu s rukopisem Závěrečného slova. V této parce byl Havel několikrát zachycen na fotografiích z důležitých mítinků včetně památečního shromáždění 21. listopadu 1989, na němž poprvé promluvil k davu na kompletně zaplněném Václavském náměstí. Ve prospěch konta paláce Lucerna budou rovněž draženy dva jeho obrazy z padesátých let svědčící o tom, že kromě státníka a disidenta byl Havel také umělcem.
