Pařížské roky Věry Jičínské 1923 - 1931

Detail knihy ~ Pařížské roky Věry Jičínské 1923 - 1931, Karel Jaroš

Věra Jičínská
(* 3. 7. 1898, Petřkovice – † 27. 3. 1961, Praha)
Po nějaký čas se zdálo, že na Věru Jičínskou a její pozoruhodnou práci
padl nevlídný los zapomnění. Téměř celé její dílo bylo pohřbeno na desetiletí
do přítmí venkovského depozitáře a dlouho zde nebyl nikdo,
kdo by pečoval o její odkaz. Novou etapu v hledání malířčina významu
ve snaze o spravedlivé zhodnocení jejího přínosu české výtvarné
kultuře nastartovala v roce 1982 výstava v Orlické galerii v Rychnově
nad Kněžnou. Byla však pro mnoho dalších let jedinou. Od počátku
nového milénia se situace výrazně změnila. Zejména se o to zasloužila
paní Barbora Tučková roz. Zlámalová a její rozsáhlá badatelská práce
a publikované texty. Nová generace badatelů, upřená na prostředí Paříže
20. a 30. let minulého století a jeho vztah k českému výtvarnému
životu, i genderové studie a projekty dnes s Věrou Jičínskou pracují
jako s nepopiratelnou hodnotou. Nepochybně i odhodlání její dcery,
paní Dany Gornerové, podpořit proces bádání a popularizace díla její
matky, který umožnila společně se svým manželem Jiřím Gornerem
zejména zřízením Nadace Věry Jičínské, zrychlilo růst zájmu o životní
osudy a dílo této výjimečné autorky.
Svá výtvarná studia zahájila Věra Jičínská v roce 1916 na Uměleckoprůmyslové
škole v Praze u profesora Františka Kysely. Po absolutoriu
pokračovala v grafické speciálce na Státní uměleckoprůmyslové
škole v Mnichově u prof. Ehmckeho a následně v Paříži ve slavných
pařížských učilištích u Fernanda Légera, Othona Friesze a zejména
André Lhoty. Od druhé poloviny 20. let vystavovala na mnoha místech
v tehdejším Československu, ale i Maďarsku, především však v Paříži.
Během svého pařížského pobytu (1923–1931) také navázala celoživotní
přátelství s hudebním skladatelem Bohuslavem Martinů a malíři Janem
Zrzavým a Františkem Muzikou.

Pařížské roky Věry Jičínské 1923 - 1931