Miroslav Štolfa - Na hranici viditelného

Detail knihy ~ Miroslav Štolfa - Na hranici viditelného, Eva Neumannová

Miroslav Štolfa je výraznou osobností brněnské výtvarné scény, jež dávno překročila hranice regionu. Začátky jeho tvorby spadají do poválečného období čtyřicátých let, kdy se tendence pramenící z okouzlení civilizační tematikou výrazně zapsaly do rysů českého výtvarného umění. Štolfu tehdy zaujaly především tvary strojů a jejich pohyb, novost zvuků soudobého města, materiálů a forem vycházejících z technického pokroku, nejvíce však ho poutal svět závodních motocyklů. Obrazy zbrázděných časoprostorů, se stopami lidské přítomnosti jsou nejen expresívním záznamem autorova svébytného vidění světa, ale i výrazem obav z destrukce vlastní existence, ze ztráty identity a s věčným, a v dnešní době vyhroceným, bojem řádu a chaosu. Významnou kapitolu v tvorbě Miroslava Štolfy tvoří soubor monumentálních triptychů, jež vznikají kolem roku 2010. Autor dramaticky rozehrává stupnici šedí a černí, jeho malba pulzuje vnitřní energií i rezonuje s důraznými tahy a gesty. Roucha světa svou zřetelnou tektonikou připomínají posvátné místo, strohou architekturu katedrály, hutný dramatický výraz Ztroskotání zachycuje rozpoutané živly, Bílý triptych je budován škálou černí s bílými siluetami vzdáleně připomínající tajemné postavy a obrazy divoce rozpadlých prostor bez viditelného života přecházejí v triptychu Na dno černé v potemnělou vizi nejistého osudu naší planety. Od triptychů se autor v posledních letech vrací k tvarosloví konstrukcí a strojů, rozfázované tvary vyprávějí příběhy stvoření jádra, krajiny, struktury, obsáhnou mikrosvět i celý vesmír. Stále se výrazně projevuje Štolfovo dokonalé koloristické cítění: dynamické, reflexívně formované obrazové kompozice jasných zářivých barev, plné světla a jasu, v nichž se tvary a linie volně rozpouštějí a plynou. V naší době, která upřednostňuje dematerielizovaná gesta, instalace a videa před klasickými výtvarnými technikami, je malba Miroslava Štolfy pro mnohé překvapením tím, jakou sdělnost a emotivní sílu má stále tradiční malba. Štolfova soustředěná a systematická tvorba vyzařuje nejen výraznou energii a emoce, ale silou malby vyvolává otázky po jistotě i nezajištěnosti lidského života, po jeho vyprázdněnosti i po naději jeho naplnění.

Miroslav Štolfa - Na hranici viditelného