G

Detail knihy ~ G, Antonín Zůbek

Její podstatnou část tvoří vzácné sběratelské předměty, uchovávané v panovnických, šlechtických a posléze i měšťanských sbírkách, odkud se zásluhou předních sběratelů, především Vojtěcha Lanny a dalších osobností včetně muzejních pracovníků, staly součástí dnes výjimečného souboru. Vojtěch Lanna chtěl ve své sbírce skla, z velké části věnované do Uměleckoprůmyslového musea v roce 1906, představit ucelený přehled vývoje skla od antiky po 19. století. Proto shromáždil rovněž četné gotické nádoby, ovšem v duchu tehdejšího sběratelství nebyl uváděn jejich původ. Jedná se většinou o krautstrunky německé provenience, z nichž nejvýznamnější představujeexemplář s barevnými nálepy. Řada středověkých nádob byla po Lannově smrti prodána a dnes zdobí sbírky evropských muzeí - například scheuer s modrými vlákny nebo konvice se žebry.
Od samých počátků existence muzea, založeného v roce 1885, se součástí sbírky stávalo také sklo z archeologických nálezů, což byl pro poznání středověkého skla jeden z nejvýznamnějších pramenů. V druhé polovině 19. století, kdy se Praha rychle proměňovala v metropoli evropského významu, byly na místech starší zástavby budovány reprezentativní budovy. Jako příklad budiž uvedena stavba Rudolfina či o něco mladší protilehlá neorenesanční budova Uměleckoprůmyslového musea, postavená na základě projektu architekta Josefa Schulze. Drobné nálezy z tohoto období jsou žel pouze označeny stručnou poznámkou "vykopáno na místě stavby Rudolfina". Odtud pochází například zlomky unikátní pozdněgotické číše s choboty a zvířecími hlavičkami.
V roce 1937 získalo muzeum gotickou nízkou kyjovitou číši od Hany Benešové,
manželky druhého československého prezidenta. Ani u tohoto předmětu neznáme
bližší nálezové okolnosti, můžeme pouze konstatovat, že v odborné literatuře
Práce podává vyhodnocení poznatků získaných během archeologických výzkumů svatojakubského hřbitova v Brně. Hřbitov byl založen na počátku 13. století. Zrušen byl v roce 1785. Záchranné výzkumy získaly mnoho informací k topografii hřbitova a jeho vztahu k veřejnému a soukromému prostoru. Patrná byla tendence k rozšiřování hřbitova. Důležitým faktorem bylo zvětšování kostela. Rozpoznány byly tři stavební fáze. Záchranné výzkumy odkryly 2162 pohřbů. Přinesly mnoho poznatků o pohřebním ritu během středověku a novověku. Kolekce získaných lidských ostatků představuje rozsáhlý soubor pro antropologické studium historické populace v Brně.

G