100 000 let sexu - o lásce, plodnosti a rozkoši

Detail knihy ~ 100 000 let sexu - o lásce, plodnosti a rozkoši, Cejnková Dana, Zuzana Holubová, Petr Vachůt

Představuje nejen známá fakta o stavbě, ale i řadu nových poznatků, které doposud nebyly publikovány. Svým titulem volně navazuje na velkorysé publikační projekty mapující dílo Ludwiga Miese van der Rohe v USA a v Německu (Mies in Amerika a Mies in Berlin). Publikace je členěna do čtyř hlavních kapitol.
V první kapitole, nazvané GENEZE STAVBY, je v textu nazvaném Nové Brno nastíněn stavební kontext situace města Brna od poloviny 19. století, kdy se začalo budovat moderní Brno, až do roku 1930, kdy zde v polovině slavné meziválečné éry vznikla vila Tugendhat. Text Mies v Brně – vila Tugendhat seznamuje čtenáře s rodinami Löw-Beerových a Tugendhatových a prostřednictvím citací z přednášky paní Grety a dalších pramenů přibližuje okolnosti vzniku a průběhu stavby domu v letech 1928–1930. . Často byly publikovány v tehdejším domácím a zahraničním odborném tisku i ve společenských žurnálech. Sandalovy fotografie vily Tugendhat proslavily tuto ikonu architektury 20. století po celém světě. Jméno Rudolfa Sandala tak bylo známé, jeho osobnost a životní osudy však zůstávaly zahaleny tajemstvím. Studium pramenů přineslo nečekaná zjištění a rozkrylo tak Sandalův složitý životní osud. Monografie v česko-anglické mutaci přináší vůbec poprvé příběh umělce, jehož dílo se řadí k zásadním hodnotám v dějinách světové fotografie 20. století.
V r. 1901 založil v Brně Rudolf Sandalo st. Atelier de Sandalo, zaměřený na portrétní fotografii se specializací na dětské snímky, ale i na fotografování architektury a interiérů. Jeho syn, Rudolf Sandalo ml. (1899–1980), ateliér převzal v r. 1932, již téměř výhradně se věnoval fotografii architektury a spolupracoval s architekty na celém území Československa. Nevyhýbal se však ani světu módy, divadla a filmu. Od pol. 30. let působil v Praze a v Německu, kde pracoval i pro Hitlerova architekta Alberta Speera. V r. 1938 se stal agentem Abwehru pro Prahu a Krakov a za okupace obchodoval se židovským majetkem, zvláště s uměním a starožitnostmi. V r. 1945 jej v Praze zatkli Sověti a deportovali do pracovního tábora v Gliwici v Polsku. Zde jim zřejmě podepsal spolupráci a od r. 1950 žil ve Frankfurtu nad Mohanem, kde působil jako fotograf a obchodník s uměním. V l. 1965–1975 spolupracoval pravděpodobně také s československou Státní bezpečností.

I přes problematické životní postoje byla Sandalova tvorba naprosto unikátní – specifický vizuální projev, kompozice a dokonale precizní zpracování. Např. jeho snímky vily Tugendhat z r. 1931 zásadním způsobem přispěly k okamžitému světovému věhlasu této architektonické ikony. Monografie je tak významným příspěvkem k uměnovědné literatuře, mapující nejen moderní československou fotografii, ale svými kulturně historickými přesahy i neobvykle hlubokými sondami do historie, je zároveň poutavou skicou dějinných peripetií složitého 20. století. Sandalovo fotografické dílo patří k nejpočetněji zastoupenému autorskému souboru fotografií ve sbírkových fondech Muzea města Brna. Publikace proto připomíná také Iloše Crhonka, zakladatele muzejní sbírky architektury, jehož zásluhou zůstanou Sandalovy fotografie uchovány pro příští generace.

100 000 let sexu - o lásce, plodnosti a rozkoši