Desátá planeta. L 'Exorbitée

Detail knihy ~ Desátá planeta. L 'Exorbitée, Jiří Chmelař a Václav Jamek

Chtěl jsem původně napsat „líbezná kniha“, ale nebylo by to přesné. Tahle kniha je zvláštní vším, čím jen může být.

Už spojení obou autorů. Jiří Chmelař (1950) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a poté pracoval v zahraničním obchodě, v Čedoku a pak se dal na diplomatickou dráhu. Byl kulturním a tiskovým atašé na našem velvyslanectví v Hanoji. A když odtud v roce 1980 odešel, stal se výtvarníkem. A ne ledajakým, o čemž svědčí dlouhá šňůra jeho úspěšných výstav po celém světě a navíc i to, že byl ve Francii jmenován Důstojníkem Řádu umění a humanitních věd!

Václav Jamek (1949) sice začal pracovat jako redaktor v nakladatelstvích Academia a Odeon, ale i on byl v diplomatických službách (kulturní rada v Paříži), ale poté se vrátil ke své profesi. Přednáší francouzskou literaturu na Karlově univerzitě, překládá z francouzštiny a také francouzsky píše, ale i v rodném jazyce mu vyšlo několik knih. I on vlastní stejný francouzský Řád umění a humanitních věd.

Tihle dva „souběžní umělci“ se nakonec potkali při vzniku knihy, která nese název „Desátá planeta“ a kterou vydalo nakladatelství Jerome s.r.o.

„Desátou planetu“ si určitě nekoupí každý. Ale kdo jen trochu zavadil o současné umění, měl by do ní nahlédnout na pultech knihkupců; i bude lapen, protože jak fotografie Jiřího Chmelaře, tak texty Václava Jamka jsou unikátní a ojedinělé.

Jiří Chmelař se liší od všech, kteří pracují s fotografií jako výtvarným prvkem. Pokud bych měl sáhnout k příměru, potom jeho snímky vidím až Švankmajerovské, mám-li to tak nazvat. Jen práce s detailem lidských očí stojí za pozornost, protože Chmelař je důsledný a tvoří nové a nové varianty pohledu do lidského nitra přes tato „okna do duše“ – a přesto není nudný, vždy nachází jiný úhel pohledu, jinou variantu zpracování svého tématu.

Texty Václava Jamka využívají i grafiku, nejsou přísně jen „písmenky, seřazenými za sebou do slov a vět“. Jsou hravé a rozverné – ale to jen na povrchu a jen na první pohled. Jakmile se začtete, náhle jste uneseni hloubkou myšlenek, přemýšlivostí básníka, vizemi filosofa. Není to lehké čtení, nelze je přelétnout, jak jsme zvyklí u jiného čtení. Vyžadují důkladnou pozornost, nelze přeskočit slovo či řádek. Jen tak se vcítíte do myšlení Václava Jamka a jeho světa a vesmíru.

Jan Jelínek, publicista

Desátá planeta. L 'Exorbitée