Eva Pitříková (malíř)

Eva Pitříková se narodila se 4. 6. 1932 v Brně. Měla od malička zájem o kreslení, proto v roce 1948 vstoupila na Školu uměleckých řemesel v Brně, na níž v roce 1952 maturovala s vyznamenáním. Po ukončenístudia nastoupila do zaměstnání jako textilní návrhářka v návrhářském ateliéru u. p. Textilní tvorba v Brně. Již po absolvování Školy uměleckých řemesel uvažovala o vysokoškolském studiu na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze, od kterého však z rodinných důvodů musela odstoupit, a rozhodla se prohloubit svoje výtvarné znalosti na Vysoké škole pedagogické v Brně v oboru výtvarné výchovy, v kombinaci s češtinou. Studovala první rok 1956-1957 v přímém studiu, potom se z rodinných důvodů vrátila do zaměstnání, a pokračovala ve studiu dálkově. Všechny zkoušky a zápočty složila s výborným prospěchem. V roce 1960 ukončila studium na Vysoké škole pedagogické závěrečnou zkouškou. Na Škole uměleckých řemesel studovala pod vedením profesora Františka Malého, na Vysoké škole pedagogické v Brně u prof. Bohdana Laciny, prof. Františka Kubišty, Miloše Slezáka a Oldřicha Hanzla. V roce 1970 získala kvalifikační osvědčení "Mistr umělecké řemeslné práce" v oboru tkané tapiserie, v pozdější době se zabývala tvorbou v oblasti tapiserie Art protis, tkané a vyvazované tapiserie, své práce pravidelně vystavovala v galeriích a na výstavách Díla, podniku ČFVU. Věnovala se návrhářské tvorbě, zejména v oboru textilního tisku, trvale spolupracovala s Moravskou ústřednou. V roce 1972 navrhla sérii tapet pro Pražské papírny. Udělala velké množství realizací nástěnných tapiserií, ať už tkaných, Art protisů, nástěnných obrazů různých technik, grafických prací apod. Byla pravidelně uveřejňovaná v nejrůznějších odborných časopisech u nás, i v zahraničí. Velká tapiserie byla prováděna například do Holandska pro firmu Ceelen. Vystavovala od roku 1956, a to na členské výstavě ČFVU v Brně v Domě umění. Motivací její tvorby byly různé náměty od motivů velkoměsta, přes přírodní romantické nebo nadreálné motivy přírodního, i téměř jen výtvarného charakteru, se znaky reality. Například; "Velkoměsto", "Moře", "Orchidej", "Zlaté listí'', "Zpěv", "Slunce", "Paví modř", "Kvítí", "Krajina", apod. Zabývala se tedy tapiserií, malbou pastelem, temperou, akvarelem a malbou vlněným rounem, příležitostně grafikou, textilním tiskem, případně návrhy výtvarných realizací, např. keramická stěna pro Fakultní nemocnici v Brně Bohunicích "Na mořském dně". Velmi zajímavá a vysoké umělecké úrovně je její kresebná tvorba. Její díia jsou ovlivněnakaligrafií.

Od roku 1976 byla výtvarnicí ve svobodném povolání a pracovala pro ČFVU. Řadu let spolupracovala s Morav­skou ústřednou Brno-návrhy textilního tisku na šátky na čistém hedvábí. Znala se s mnoha osobnostmi brněnského kulturního světa, například se známým brněnským malířem jánušem Kubíčkem. Příbuzným její rodiny byl například velký český umělec, malíř a grafik, Max Švabinský. Zanechala po sobě rozsáhlé výtvarné dílo vysoké hodnoty a úrovně. její tvorba byla poznamenána vysokým a rychlým růstem kvalitativním i kvantitativním. Zanechala jednotné dílo výrazné barevné harmonie, které je poznamenáno širokou škálou různorodosti, ať už barevného či grafického charakteru, harmonickým uměleckým výsledkem, zároveň i vzácným výtvarným přístupem, a široce různorodou škálou námětů, i rozmanitými způsoby provedení děl, s maximální vytrvalostí a úsilím zdvihnout vysoko výslednou úroveň uměleckého přednesu. Svá díla sama fotograficky zaznamenávala. Po dlouhodobé nemoci zemřela v roce 1998 ve věku nedožitých 66 let.

Kreslila tužkou a perem, zachovalo se velké množství samostatných obrázků pastelem i vodovými barvami, akvarelem, či kombinovanými technikami. Kreslila tužkou a perem, zachovalo se velké množství samostatných obrázků pastelem i vodovými barvami, akvarelem, či kombinovanými technikami.

Tapiserie pozdějšího období zářily barevnou bohatostí a působily expresivně. Jindy na nich bylo použito zajímaných, až tajemně poetických a imaginativních barevných harmonií a prvků. Byly to vzpomínky na viděnou realitu v přírodních souvislostech. Vytvořila celou řadu tapiserií malých rozměrů a vedle toho také tapiserie největších formátů. Rostliny jsou řešeny do různých tvarů a jsou charakterizovány směrem k výrazné snaze zdůraznit jejich krásu a výraznost. Na menších tapiseriích se objevují buďto motýli hýřící barevnou harmonii ("Motýl"), nebo zářiví ptáci od červených do žluté, po fialové a bleděmodré ladění ("Ptačí píseň"). Některé tapiserie Art protis byly také v jednoduchém geometricky-plošném řešení, působily rozvíje­ním klidné a rytmické členitosti s jemnými barevně tónovými rozdíly jednotlivých částí ("Tvary"). V zajímavých barevných tvarech vyřešila pojetí "Žhavé slunce". Žlutá, červená se střídá se zelenou a okrem, a expresivně dynamicky ladí, a je provedena živě, a působí živelně a radostně. Manžel na zahradě v Sebranicích, rok 2002 Jsou to tapiserie Art protis, ve kterých vyvíjí bohaté kombinace motivů a tvarů přírodních. Rozvíjení mo­tivů květin, jejich detailů i krajinných motivů, či náhledů do světa přírody s jemnou poetizací, barevně harmonickým provedením, jemným použitím detailu a zároveň velkorysým pojetím kompozice. V 80. letech se objevují figurální kompozice v oranžové a modré barevnosti s přítomností šedého podkladu ("Flora", "Žena"). Tapiserie jsou velkých rozměrů, třeba "Žena", nebo zahradní či luční motivy s květinami, ve kterých tvary jsou symbolickou charakteristikou, jsou idealizovány, a vyznačují tak poetickou rovinu jejich vyspělých výtvarných prací.