V. K. N.

Vratislav Karel Novák (*1942) studoval na jablonecké bižuterní průmyslové škole a poté v ateliéru kovu a šperku u Jana Nušla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Vedle šperků však začal tvořit i podstatně větší díla. Hned na počátku své kariéry koncem šedesátých let se proslavil svými mobilními sochami z kovu a společně s Jiřím Novákem k nám přinesl fenomén kinetického umění. Novákovy objekty – ať už rozměrné nebo drobné hravé kompozice – jsou složité mechanismy, které téměř vždy využívají pohybu (vyvíjeného motorem nebo mechanicky rukou), a velmi často také světla a zvuku. Komponenty různých strojových konstrukcí se pohybují, jsou osvětleny nebo samy vydávají světlo a vrhají stíny a prostor stěn s pohyblivými obrazci je tak součástí celé instalace. Nejznámější Novákovou prací je zřejmě Metronom, který byl v roce 1991 umístěn na ideově exponovaném místě – na prázdném podstavci po Stalinově pomníku na vrcholu letenské pláně v Praze. Od osmdesátých let se navrací k intenzivní tvorbě šperků, které jsou v jeho podání velmi specifické: jsou spíše volnou drobnou plastikou, než šperkem k běžnému nošení. Mnohdy obsahují i oblíbený Novákův kinetický prvek a variabilitu. A stejně jako jeho sochy obsahují motiv hravosti, jednu ze základních charakteristik jeho tvorby. V roudnické galerii bude vystavena řada jeho aktuálních i starších děl. Foyer obsadí drobnější realizace, pro něž je typická právě hravost a pohybová variabilita. V hlavním prostoru, vyhrazeném pro krátkodobé projekty, bude autorem vytvořena instalace přímo na míru barokního sálu roudnické galerie.