Lukáš Orlita – Geometrie na druhou

Téma prostoru a geometrie není v díle brněnského malíře, absolventa FAVU, žáka prof. Načeradského, Lukáše Orlity (1974), tématem novým. Ve své základní podstatě jde o nové uchopení problematiky geometrie v prostoru nově přiznaného obrazového pole, ve kterém geometrické prvky, odpoutané od přímočaře trojdimenzionálních schémat, levitují v prostředí. To je utvářeno hapticky přiznanými plochami s ráznými strukturami a tlumenou barevností, která v některých případech inklinuje k barevnosti poněkud pochmurnější, než jsou Orlitovy malby, které vznikaly v období jeho tzv. Spaces. Rozklady geometrických těles, znovu přiznání obrazové plochy a její haptická povaha vedou paradoxně ke znovuvzkříšení prostoru, ale nikoli opartově trojdimenzionálního, ale malířsky abstraktního. U zrodu tohoto projevu stojí práce autora se šablonami, které dílčí způsobem vyjímají prvky trojdimenzionálních prostorů ve své multiplikaci vytvářejí novou estetickou hodnotu Orlitových děl. Ta přenášejí svoji vnitřní významovou váhu od hyperrealistické věrnosti vyprázdněného námětu k mnohoznačnosti děl, jejichž podstata má abstrahující ráz. Orlita pracuje se strohostí a ostrostí rozkládaných geometrických těles, podaných v textovaných plochách, zastupujících mužský princip, v kontrastu k oblinám a prostorovostí podložky, která zastupuje ženský princip. Takto vznikající obrazy-objekty, nazvané mandorly či pavézy, slouží jako aktivní plochy k odrazu energií a pohybují se na hraně díla klasické malířské povahy a prostorového artefaktu s dekorativními funkcemi. Více zde: https://www.lukasorlita.cz/news/geometrie-na-druhou-12-9-16-10-2018-galerie-platinium/