Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960

Akcent klade na kulturu venkovského lidu. Od poloviny 19. století se lidové umění stalo projekčním plátnem, na které jednotlivci, skupiny, instituce a stát promítaly své politické, společenské a kulturní ideály. Masové pokusy o oživování lidové kultury vycházely z představy, že společenství venkovského lidu a jeho kultura jsou základem novodobého národa a jeho kulturní identity. Lidové umění současně sloužilo jako přímý zdroj tvorby. Škála výtvarných přístupů a manipulací s prvky přebíranými z lidového umění a kultury sahala od záznamů výtvarné kultury venkovského prostředí až po její promyšlenou interpretaci. Častou strategií byla apropriace: přivlastnění si forem lidového umění prostřednictvím citací či jejich transformací k novým záměrům a v novém kontextu. Výstava koncipovaná jako dynamická struktura jednotlivých přístupů představuje díla známých i méně známých tvůrců sledovaného období (Josefa a Quido Mánesa, Wenzela Bergera, Jaroslava Čermáka, Jaroslava Augusty, Joži Uprky, Josefa Čapka, Zdenka Rykra, Emila Filly, aj.) a obsahuje i současné práce Anny Hulačové, Jana Vytisky, Lenky Klodové, ad., odvolávajících se na lidovou kulturu. K výstavě vychází odborná publikace, jejímiž autory jsou Vladimír Czumalo, Pavla Machalíková, Milan Pech a Tomáš Winter.