Emila Medková (1928 – 1985) Fotografie

Emila Medková, rozená Emílie Tláskalová, se narodila 19. listopadu 1928 v Ústí nad Orlicí. Byla profesionální fotografkou. Od roku 1942 studovala Státní grafickou školu, obor fotografie u prof. Josefa Ehma. Studia, přerušená válečným totálním nasazením, dokončila v roce 1946. V roce 1947 se seznámila se svým budoucím manželem Mikulášem Medkem, jednou z nejvýraznějších osobností českého poválečného výtvarného umění. Volná tvorba Emily Medkové z konce 40. a začátku 50. let je ovlivněna vzájemnou inspirací a spoluprací s partnerem i tvůrčím prostředím skupiny mladých umělců, které kolem sebe soustřeďoval Karel Teige. Dalším inspiračním zdrojem tohoto období byla tvorba jejích oblíbených surrealistických malířů (Magritte, Toyen, Dalí). Po období charakterizovaném především inscenovanou fotografií začala Medková koncem 50. a počátkem 60. let tvořit fotografie abstraktní, prostřednictvím metafor v nich zaznamenala znepokojivou atmosféru doby, ve které žila. Je jednou z nejvýznamnějších osobností české informelní fotografie. V tomto vrcholném období tvorby se ustálily okruhy námětů, ke kterým se vracela až do konce svého života (Hlavy, Zdi, Zavřené dveře, Okna, Znaky). Snímky vznikaly v ulicích Prahy, známé jsou ale také cykly z Paříže a Itálie. V 70. letech, kdy obnovila spolupráci se Surrealistickou skupinou v Československu, vyhledávala s fotoaparátem opuštěná místa mimo město a skládky odpadu. Zemřela 19. září 1985 ve věku 56 let.