Prostor je nabitý emocemi, vedoucími pestrý život v obrazech i skicách. Jsou jich tu stovky, lemují stěny, vyplňují police, mnohá plátna jsou monumentálních rozměrů, ta berou dech. Přístav, Kytice, Akty, Zátiší, Hlava Krista, Poslední soud, Dantovo Peklo – to jsou názvy některých z děl.
Návštěvník je naplněn dojmy z nesčetných dramat proudících z obrazů, mistrovsky vytvořených v různých technikách, ve stylech od realismu přes expresionismus, kubismus, abstrakci i v jejich kombinacích. Listopadové Brno, Dubrovník, Kubistické akty, Pocta Picassovi, Jízda králů, zobrazující oslavu radosti života, a další plátna zdobí zase široké chodby v přízemí, kde se koná výstava umělce vyjadřujícího ve svém rozsáhlém, pozoruhodném díle unikátní pohled na svět.
Mládí a studium
Akademický malíř František Hanáček se narodil v roce 1954 v Kyjově. Nadání zdědil po babičce a strýčkovi. Babička, která vyšívala lidové kroje, předala vnukovi smysl pro barvy zářící ve slováckých krojích. A strýček, akademický malíř a grafik Jan Hanáček, hodnotil synovcovy první kresby, na nichž chlapec pracoval již jako pětiletý podle vzorů z antiky, vedl jeho talent, připravoval jej na odborné vzdělání. Po studiích na Umělecko- průmyslové škole v Uherském Hradišti pokračoval František Hanáček v letech 1973–1974 na Vysoké škole výtvarných umění v Berlíně, v letech 1975–1979 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Po absolvování začal působit a působí dodnes jako umělec ve svobodném povolání.
„Od dětství jsem byl plný barev a tvarů, světla a stínů. Na umprum jsem vytvářel denně na tři sta kreseb. Skončila škola, šel jsem se stojanem do plenéru. Pracoval jsem jako posedlý ve dne v noci. Všechno, co jsem prožíval, jsem vkládal do štětce,“ prozrazuje František Hanáček. „Moje tvorba se vyvíjela z realismu do exprese, kubismu, surrealismu,“ pokračuje. „V poslední době se zaměřuji hlavně na expresivní abstrakci, ale zabrousím i do realismu, svobodně přecházím z jednoho do druhého, nezávisle na vzorech, nic mě nepoutá. Nejvíce obrazů, které zde mám, jsou abstrakce, příběhy šifrované do zkratek a symbolů. Zkuste je najít. Vidíte?
Technika a motivy
Na plátno padnou půlkilovky barev, rozbíjím ty barvy štětcem, špachtlí, rukama. Mám je v dřeni srdce, od babičky, malérečky slováckých krojů. Na jedno větší plátno padne až tři sta studií – tužka, uhel, tuš.“ Namaloval jsem za život tisíce obrazů. Byly břemeny, která musela jít ven.
A mám rád ženské akty. Ženy mají nádherná těla, představují pro mě život, lásku, mír, přátelství – hodnoty, které mám v úctě. Protiví se mi násilí. Věřím v Boha a ta víra mě po celý život posiluje v tvůrčích zápasech. Najdete tu například obrazy s názvy Ukřižování, Panna Marie Lurdská, Andělé a další a další díla s duchovní tematikou. Vytvořil jsem na pět tisíc kompozic ze života Krista.“
Brno
František Hanáček žije v Brně od roku 1962, do Králova Pole se s rodinou přistěhoval před dvanácti lety, od roku 1973 tvořil v ateliéru na Metodějově ulici, dnes jej najdeme na Křižíkově 70. V roce 1984 se oženil se svojí životní láskou a modelkou Jitkou, drobnou krásnou dívkou. Vychovali dvojčata Ditu a Alici a těší se spolu z vnučky a ze dvou vnuků. František Hanáček si váží harmonického rodinného života, znamená pro něj lásku a životní radost, pocit bezpečí, pevné zázemí, tvůrčí svobodu. Rád si posedí s přáteli, účastní se filozofických debat, hledá smysl věcí a šifruje ho do svých obrazů. „Být šťastný s barvami, ničím nesvazován, svobodný,“ vyznává.
Inspirace
Ovlivnili ho Michelangelo, Da Vinci, Rembrandt, Tizian, Cézanne, Picasso, líbí se mu americký abstraktní expresionismus Jacksona Pollocka. Uspořádal stovky výstav, především samostatných, doma i ve světě. Jeho obrazy zdobí galerie a sbírky doma, v Evropě, za mořem. Sleduje a vstřebává vše nové ve výtvarném umění, v kultuře, chodí do divadla, na koncerty. Rád čte, od sedmdesátých let sbírá knihy, zejména o výtvarném umění, malířích, starých mistrech. Hraje na foukací harmoniku a flétnu. Je členem Unie výtvarných umělců v Brně.
Ocenění
V úterý 2. prosince 2014 převzal akademický malíř František Hanáček v Zámeckém sále mikulovského zámku z rukou hejtmana Jm. kraje Michala Haška cenu Osobnost roku Jihomoravského kraje 2014.
Zdroj: Královopolské listy
Autor: Jana Novotná
